Hauenschildův palác stojí na rohu Dolního náměstí a dnešní Lafayettovy ulice.

Hauenschildův palác

V roce 1586 koupil dům pocházející už ze začátku šestnáctého století Šebestián Hauenschild za tři tisíce pět set zlatých. Již tenkrát patřila stavba k těm velmi honosným, městské knihy o paláci hovoří jako o „nádherném“.

Zámožný obchodník nechal udělat kamenné zdobení s tehdy populárními indiánskými motivy. Největší vzácností je však nepřehlédnutelný nárožní arkýř s bohatou výzdobou, jakých podle odborníků v naší zemi mnoho nenajdeme.

Dům odjakživa sloužil jako zájezdní hostinec. V šestnáctém století se tady vystřídalo turecké poselstvo, které přicestovalo na zemský sněm, nějaký čas zde našli po zboření kláštera útočiště kapucíni, přechodně tu pobýval i hrabě Nostic.

Mozart: Špatný, vlhký pokoj s kouřem

Nejslavnější návštěva ovšem dorazila v říjnu roku 1767 – byla jí rodina Mozartova, která neúspěšně utíkala z Vídně před epidemií neštovic. Hostinec tehdy nesl název U Černého orla a malému hudebnímu geniovi Wolfgangu Amadeovi bylo jedenáct let.

Proč se Mozartovi zdrželi jen jednu noc, výmluvně dokládá komentář Wolfgangova otce Leopolda Mozarta nalezený v jeho korespondenci:

„Měli jsme tu potíž, že jsme se U Černého orla, kam jsme jeli, museli ubytovat ve špatném, vlhkém pokoji, protože těch několik málo ostatních lepších bylo obsazeno. Museli jsme proto požádat, aby nám trochu zatopili, a další potíž – kamna kouřila, div jsme neoslepli.“

Kapelníkův komentář napovídá, že tehdejší stav budovy opravdu nebyl dobrý. V té době zde sídlily divadelní společnosti, ve dvoře dokonce existoval dřevěný divadelní sál, ten však postupně chátral stejně jako zbytek budovy.

Problémy se statikou se střídavě vynořovaly i během dvacátého století. V roce 1989 se dokonce ve druhém patře zřítil strop.

Těšetická pivnice

Za první republiky přejmenovali podnik jeho noví majitelé na Hotel Tatra a provozovali v něm Těšetickou pivnici. Po válce se do části objektu nastěhovali úředníci z Ústředního národního výboru a v roce 1947 zrušili hotel úplně.

V provozu tak zůstala jen restaurace, jídelna a vinárna v přízemí, po stavebních úpravách roku 1966 pod názvem Hanácká restaurace.

V roce 2000 konečně došlo k opravě fasády domu a o dva roky později začalo po krátké odmlce fungovat znovu pohostinství v přízemí budovy – tentokrát pod názvem Hanácká hospoda. Ta je nyní nekuřácká, v letních měsících nabízí i posezení na předzahrádce.

„V roce 2004 jsme ve sklepě, který byl tehdy v katastrofálním stavu, vybudovali ještě pivnici. Hosté si tam mohou sami točit pivo přímo u stolu, pokud chtějí. Kuchyně je pro obě hospody společná,“ říká nynější provozní vedoucí hospody Ladislav Vychopeň.

V části Hauenschildova paláce dnes sídlí i několik olomouckých firem.

Karel Páral