„Jedná se o početný soubor dřevěných figur střední velikosti – průměrně jsou vysoké jeden metr a zaplňují celou boční kapli kostela. Hlavní figury jeslí byly pořízeny z peněz získaných veřejnou sbírkou, stály tehdy 556 zlatých. Už příští rok pak byly ve stejné dílně objednány další doprovodné řezby, zejména králové s průvodem a se zvířaty. Celková cena tím vzrostla na 1100 zlatých,“ přiblížil historii zdejších jeslí bratr Nehemiáš.
K nejkvalitnějším řezbářským postavám patří anděl umístěný nad svatou rodinou.
„Na betlému je zajímavé, jak jsou hezky a detailně propracovány tváře i všech ostatních postav, dokonce i rysy malých oveček mají mírně karikující lidské tváře,“ pokračoval.
Z historických pramenů pak vyplývá, že nynější betlém nahradil starší malovaný barokní soubor z roku 1782.
„Jediným pozdějším doloženým doplňkem starších jesliček je malovaná kulisa betlémské veduty, kterou podle archiválií zhotovil roku 1888 malíř Přeček z Přerova. Pohled na město zakrývá obraz svatého Šebestiána na oltáři v boční kapli, kde betlém bývá umístěn. Obyčejně pak do betléma každý rok ještě přidáváme sochy našich svatých, a to Františka z Assisi a Felixe z Cantalice,“ popsal bratr Nehemiáš.
„Stavění betlémů je naší františkánskou tradicí. Koncem 12. a začátkem 13. století, kdy žil náš zakladatel svatý František z Assisi, už sice byl zvyk stavění betlémů poměrně rozšířený. Ovšem svatý František poprvé vytvořil živý betlém,“ dodal.
Na jesličky v olomouckém kapucínském kostele Zvěstování Páně se mohou zájemci podívat do 2. února.
ČTĚTE VÍCE o OLOMOUCKÝCH BETLÉMECH
Do chrámu sv. Michala nosí Jezulátko arcibiskup