Arcibiskupství olomoucké se totiž rozhodlo požádat o vydání kroměřížského zámku, který byl po staletí jeho reprezentačním sídlem.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži včetně přilehlých zahrad patří ke světovému přírodnímu a kulturnímu dědictví UNESCO.

Změnu postoje Deníku potvrdil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

„Žádost připravujeme a bude odeslána v několika následujících dnech. Objekt má velký význam pro arcibiskupství, ale i pro spoustu lidí v regionu a celou zemi. Jeho správa není úplně snadná a bylo nutné zvážit veškerá pro a proti," připustil mluvčí.

Podle něj je zatím předčasné předjímat, co bude dál, protože termín pro konečné rozhodnutí činí šest měsíců.

„Jasno by mohlo být nejdřív v létě příštího roku. Pokud bude žádost vyřízena kladně, naší snahou bude určitě, aby se změna nikoho nedotkla a nikdo ji ani nezaznamenal. Chceme, aby zámek sloužil veřejnosti, jako slouží dosud," ujistil Gračka s tím, že arcibiskupství hodlá zachovat maximální přístupnost nejvýznamnější památky v Kroměříži.

Případné vydání zámku a zahrad nemá podle něj narušit dosavadní spolupráci olomouckého arcibiskupství s Národním památkovým ústavem.

„Arcibiskupství naopak předpokládá, že památkový ústav bude objekty nadále spravovat a současná spolupráce bude úspěšně pokračovat," zdůraznil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Arcibiskupství ani po roce 1948 nepřestalo být vlastníkem vzácného a hodnotného inventáře zámku, mimo jiné i cenných obrazů v zámecké galerii. 

„Dokladem toho, že taková součinnost je možná, je vedle kroměřížského zámku také olomoucké Arcidiecézní muzeum, na jehož fungování v rámci Muzea umění v Olomouci se arcibiskupství už léta významně podílí zapůjčením budovy i svých sbírek," připomněl arcibiskup Graubner.

Historie Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Sídlo bylo od středověku majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužilo jako reprezentační prostory.

Původně trhová osada Kroměříž se do vlastnictví olomouckého biskupství dostala už v roce 1110, v polovině 13. století pak biskup Bruno ze Schauenburgu povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad

Hrad byl za éry olomouckého biskupa Stanislava Thurzy (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala 30ti letá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Torstensona.

S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby.

V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů.

Po komunistickém převratu přešel zámek a zahrady do majetku státu, v současnosti jej spravuje Národní památkový ústav.

Části zámeckého areálu slouží jako výstavní a badatelské prostory olomouckého Muzea umění (Arcidiecézní muzeum Kroměříž). 

Web Arcibiskupského zámku Kroměříž

SOUVISEJÍCÍ: Nechci, aby sem přišli Němci! Spor o hrad Bouzov rozdělil