„Zajímavá je u žirafíků životní strategie založená na lovu švábů pro své potomky. Samička po napáření aktivně vyhledá šváby, a když se jí povede vybraného švába najít a následně bodnout žihadlem do hrudi, má skoro vyhráno,“ popisoval ošetřovatel Miroslav Vaverka.

Vosička na něj naklade vajíčko, ze kterého se vylíhne larva a začne švába vysávat a v jeho vyžrané tělesné schránce se nakonec zakuklí. „Po pár týdnech se vylíhne nová vosička a příběh se opakuje,“ uvedl ošetřovatel.

Fenek berberský v Zoo Olomouc.
Populární fenci opustili pavilon netopýrů a užívají si slunného výběhu

Zoo Olomouc vosičky nikdy nechovala. Získala je teprve v těchto dnech. „Jakmile se podaří odchovat další generaci, návštěvníci se s nimi setkají přímo v pavilonu žiraf, kde před časem vznikla nová expozice terárií,“ zvala mluvčí zoo Iveta Gronská.

Žirafík smaragdový je zástupcem kutilek, blanokřídlého hmyzu s často velmi pestrým životním cyklem, s nejistým místem původního výskytu, hlavně díky vazbě na své vybrané hostitelské druhy švábů, především na nechvalně proslulé šváby americké (Periplaneta americana). Rozšířený je v jižní Asii, Africe i na pacifických ostrovech.

Tyto vosy jsou typickým příkladem parazitoida, živočicha, který se vyvíjí v těle jiného organismu a na konci svého vývoje hostitele usmrtí, případně sterilizuje.

„V České republice najdeme dost parazitoidů ve volné přírodě, například hrabalky, které se specializují především na pavouky, nebo kodulky, ty zase dělají neplechu v čmeláčích hnízdech. Jedním z našich volně žijících příbuzných je nepůvodní podušťák zakřivený (Sceliphron curvatum), nebo-li kutilka asijská, jejíž hliněné výtvory, plné paralyzovaných pavouků lidé často nachází ve svých domovech,“ připomněla Gronská

(tau)