Poté, co začala platit mimořádná veterinární opatření a myslivci intenzivněji loví černou zvěř, vyšetřují v Olomouci za speciálních podmínek nevídaný počet vzorků biologického materiálu na africký mor prasat. V laboratoři se nezastaví. Jak taková analýza a podmínky, za kterých se provádí, vypadají, vysvětluje v rozhovoru pro regionální Deník ředitel Státního veterinárního ústavu Olomouc Jan Bardoň.

Pane docente, pro představu: Dnes vyšetřujete kolik myslivci odebraných vzorků na africký mor prasat?
Na základě mimořádných veterinárních opatření Státní veterinární správy došlo k navýšení počtu vzorků od odlovených divočáků. Konkrétně na dnešní den máme zhruba 250 vzorků na zpracování. Celá akce v podstatě začíná, takže se nemůžeme přesně vyjádřit, kolik toho bude v příštích dnech. Uvidíme.

Před vyhlášením opatření umožňující intenzivnější lov černé zvěře jste na AMP analyzovali kolik vzorků?
Standardní počet se pohyboval do deseti vzorků denně – některý den něco bylo, jiný ne. Maximálně 10.

Kdy jsou k dispozici výsledky?
V případě vyšetření střelených prasat budou a tři až čtyři dny. Výsledky vyšetření na trichinelózu (způsobuje parazit svalovec stočený) mají dříve. Je to pro ně důležité, aby s kusem černé zvěře mohli nakládat.

Museli jste vzhledem k náporu na laboratoře personálně posílit? Přesněji máte takovou možnost?
Personál jsme navýšili zatím o jednoho vysokoškoláka – měli jsme tři a budeme mít čtyři. Dále jsme posílili o jednu laborantku. Je to na začátku, uvidíme, co ukáže praxe v příštích dnech. Režim běží naplno v podstatě první den.

I když nejde o nákazu přenosnou na člověka, podmínky samotného vyšetření tkáně jsou specifické, můžete je popsat?
Myslivci by měli doručit od každého uloveného divočáka dvě samostatné zásilky - ideálně dva nepromokavé, silnostěnné sáčky s odebraným materiálem. V jednom by měly být vzorky na trichinelózu, tedy kousek bránice a ocásek, neboli pírko. A v druhé zásilce by měly být vzorky na africký mor prasat, to znamená mandle, část sleziny, případně krev.

Co se s těmito tkáněmi děje?
Nejprve probíhá takzvaná homogenizace vzorku, nějakým způsobem se rozmělní, a následuje izolace nukleové kyseliny. V podstatě hledáme DNA viru afrického moru prasat.

Jakou metodou?
Jde o molekulárně biologické metody, kdy se prokazuje přítomnost nukleové kyseliny. V případě, že najdeme nukleovou kyselinu afrického moru prasat, tak případ okamžitě hlásíme krajské veterinární správě.

Jak probíhá manipulace se vzorkem? Jaké vyžaduje opatření?
Probíhá v takzvaných biohazard boxech. Není možné, aby se virus, pokud by jej vzorek obsahoval, šířil v rámci laboratoře. Z hlediska ochrany jsou ovšem naprosto klíčové bezpečnostní a hygienická opatření u myslivce, který divočáka střelí a odebírá vzorky, balí je atd. Tam ta rizika šíření jsou daleko větší.

Můžete box popsat?
Je to speciální zařízení, taková neprodyšná skříň, ve které je speciální vzduchotechnika - speciální proudění vzduchu, aby se nic nedostalo ven. Laboratorní pracovník má v tomto boxu ruce a pracuje se vzorkem. Výstup jde přes tzv. hepa filtry, které jsou schopny zabránit výstupu infekčních agens do prostředí. Každý box je vybaven speciální lampou, po ukončení práce a vydezinfikování je následně „vyzářen“ a ionizujícím zářením.

Jak pátráte po nukleové kyselnině? Jakou používáte metodu?
Jde o speciální přístroj, který izoluje nukleovou kyselinu a následuje přístroj, který detekuje příslušnou DNA viru - Real-time PCR. Metoda je založena na principu klasické PCR, umožňuje však kvantifikaci sledovaného úseku DNA v reálném čase. Signalizuje nějakou křivku, která po vyhodnocení nám řekne, jestli tam je virus, případně v jakém množství, nebo jestli vzorek přítomen není.

Kolik pozitivních záchytů jsme doposud zaznamenali?
Dva. Ty úplně první dva. Byli jsme první laboratoří v České republice, která zaznamenala a zachytila africký mor prasat. Další pozitivní nálezy z ohniska byly prokázány v Jihlavě, kam vzorky ze Zlínska putují. V Jihlavě je národní referenční laboratoř pro africký mor prasat.
V Olomouci se nyní soustředí uhynulé a ulovené kusy z takzvaného nárazníkového pásma, tedy i části Olomouckého kraje?
Soustředí se tady velká část nárazníkového pásma, ale nevyšetřujeme vzorky ze zlínského ohniska. To vyšetřuje jen a pouze Jihlava.

Státní veterinární správa k úterku eviduje 76 nalezených uhynulých divokých prasat. Testy prokázaly virus afrického moru prasat (AMP) u 51 uhynulých kusů černé zvěře. Všechny potvrzené případy se nacházejí na území katastrů Zlínska, kde již přítomnost nákazy byla dříve potvrzena. Dosud se AMP neprokázal u 22 testovaných případů. Na výsledky vyšetření čekají v současné době 2 vzorky, jeden nález zůstává z důvodu vysokého stupně rozkladu bez výsledku.