Dokončí tak plánovanou obnovu aleje, která musela být kvůli nebezpečné nákaze původních jírovců vykácena.

Teď je nahradí odolnější druh stromů, lípy velkolisté.

„Zájem veřejnosti byl velký. Hned na jaře po zveřejnění plánů na novou výsadbu jsme evidovali desítky zájemců, mnohdy se přitom jednalo o lidi, kteří se účastnili předchozího sázení jírovců a zasazení stromů měli tehdy spojené s nějakým osobním příběhem. Například sňatkem či narozením dítěte," uvedl náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09).

close Budoucí podoba lipové Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci, která počítá s desetimetrovými rozestupy mezi stromy. Vizualizace stavu po 50 letech info Zdroj: Zdroj: MmOl zoom_in Budoucí podoba lipové Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci, která počítá s desetimetrovými rozestupy mezi stromy. Vizualizace stavu po 50 letech. Autor: Zdroj: MmOl

Bagry už hloubí díry

V aleji bude celkem vysázeno 108 lip velkolistých.

Nové stromy budou mít mimo jiné i kvůli jinému tvaru koruny a možnostem odlišných zahradnických úprav, větší rozestup než původní výsadba.

Vysoké jsou okolo čtyř metrů a staré osm let.

„Stromy jsou původně ze Smržic na Prostějovsku, pak se přesadily do Obříství v Polabí, kde dorostly a teď se vrací zpátky na Hanou. Průměr kmínku je 14 až 16 centimetrů," uvedl Jiří Uhlíř, ředitel Výstaviště Flora Olomouc, které zvítězilo ve výběrovém řízení a bude tak lípy sázet.

Registrace přihlášených účastníků výsadby začíná v 9 hodin u hudebního altánu naproti kavárně Fontána, zhruba od 9.30 se začne sázet.

„Bagry už hloubí díry pro stromky, které by se měly přivézt ve čtvrtek. Měly by se zahloubit do nějaké části a dobrovolníci z řad občanů je pak dohrnou a vytvoří ochranný val, do kterého se budou zalévat," poznamenal ještě Aleš Jakubec.

Celkové náklady jsou 400 tisíc korun, z toho by ještě 60 procent mělo město získat ve formě dotace.

Stromořadí založil arcibiskup

Rudolfova alej vděčí za svůj vznik olomouckému arcibiskupovi Rudolfu Janu Habsburskému, který ve zdejším vojenském prostoru před městskými hradbami inicioval vznik stromořadí už ve 20. letech 19. století.

Před šesti lety musely být staré a nemocné jírovce nahrazeny novou výsadbou.

Mladé stromy byly však po krátké době napadeny agresivní a neléčitelnou slizotokovou nekrózou, letos v březnu byly proto pokáceny a dřevní hmota byla zlikvidována ve spalovně biomasy v Zoo Olomouc.