Prvenství v soutěži krajských a okresních měst ve využití komunálních odpadů přiřklo městu Hnutí DUHA, které na sedmi desítkách míst zjišťovalo, jak tam lidé nakládají s odpady.

„Olomouc za poslední tři roky recyklovala kolem padesáti procent odpadů, což je v celostátním porovnání okresních měst nejvyšší průměr," řekl odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Dodal, že i přes malou podporu ze strany státu je možné recykovat kolem poloviny všech odpadů.

„Olomouc oceňujeme jako nejlepší město, ale Semily, Pardubice a Svitavy jí dýchají na záda jen s malým odstupem," přiblížil Kropáček.

Na skládku jde jen 10% vyhozených věcí

Jak si úspěch Olomoučanů vysvětluje? Hodně závisí na svozu odpadu z kuchyně a zahrad.

„Bioodpad tvoří až třetinu hmotnosti popelnic, takže bez něj se někde těžko podaří vytřídit větší množství odpadů. Město se také dlouhodobě zaměřilo na ekologickou výchovu a pracuje na zvyšování míry recyklace i přes občasnou ekonomickou nepřízeň," hledal důvody prvního místa odborník přes odpady.

Ředitel městských technických služeb Miroslav Petřík vidí za výsledkem rozmístění kontejnerů blízko domácnostem a jejich častý svoz.

„Průměrný Olomoučan, pokud bereme vše, co vytřídit lze, vytřídí přes sto osmdesát kilogramů odpadu. Druhá polovina je zbytkový odpad, který je z větší části energeticky využit ve spalovně v Brně," sdělil Petřík. Na skládku míří kolem pěti až deseti procent vyhozených věcí.

Nestává se často, aby Duha radnici chválila

Radnice vítězství bere jako výsledek dobrých podmínek a zejména jejich využívání.

„Cenu nevnímám jako ocenění magistrátu, ale občanů. Je to historický okamžik, nestává se často, že by nás Duha za něco chválila," pronesl náměstek primátora Jan Holpuch.

„Běžný občan zaplatí za svou popelnici stejně, ať třídí nebo ne, tak je česká legislativa nastavena. Ukazuje se, že rozhodnutí třídit je součást životního stylu," doplnil.

Poplatek za komunální odpad je nyní v Olomouci šest set šedesát korun, město tedy vybere přibližně šestašedesát milionů korun.

Z celkových nákladů ve výši asi devadesáti milionů rozdíl doplácí. V třiadvaceti milionech je zahrnuto třídění, svoz i likvidace černých skládek.

Město k podpoře separace vede i ekonomická motivace. Jedna zaskládkovaná tuna odpadu vyjde zhruba na tisícovku, spálení asi na osm set padesát a uložení do kompostárny na něco přes tři sta korun.

V porovnání s Olomoucí jsou na tom jiná okresní města v kraji hůře: Šumperk v poslední třech letech třídil v průměru 32 %, Prostějov 21 % a Přerov 16 %.

Česká republika však jako celek s ohledem na zbytek Evropské unie pokulhává. Unijní průměr je 40 %, v ČR to před dvěma lety bylo jen 31 %.