Bude v Olomouci opět hvězdárna?

Sedm let po zboření olomoucké hvězdárny proto znovu ožívají plány na její obnovení. Hlavní snaha vychází z občanského sdružení, které počítá s podporou města, univerzity i kraje. „Rozsah asi rok staré studie se vedení města skutečně líbí. Přesto potřebujeme některé záležitosti doladit,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). Občanské sdružení Hvězdárna Olomouc kvůli tomu zatím nedostalo od města ani požadovaných sto tisíc korun, které potřebuje na změnu územní dokumentace, aby hvězdárna mohla vedle současné pozorovatelny v Lošově vyrůst.

Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Juraj Ševčík považuje novou hvězdárnu pro olomoucké obyvatele za nezastupitelnou. Podle něj by mohla z poloviny sloužit k výuce, z druhé poloviny pro veřejnost k popularizaci. Její stavba by však přišla na 40 milionů korun. Před časem se na ni nepovedlo získat peníze ani poslanci Ivanu Langerovi (ODS) přímo ze státního rozpočtu. „Čekáme, zda bude vypsán nějaký evropský program, kam bychom se mohli přihlásit,“ řekl náměstek Šnevajs.

Zatím jen běhání po úřadech

Šéf občanského sdružení Jindřich Suchánek uvedl, že poslední dobou neustále běhá od úřadu k úřadu. Vyhráno však stále nemá. „Pro stavební povolení potřebujeme napřed vyjednat změnu územního plánu města. Peníze na to ale nemáme a bez stavebního povolení nemůžeme žádat o evropské peníze,“ vysvětlil Suchánek. Naznačil, že nová hvězdárna má šanci právě díky novým lidem ve vedení města i univerzity. Pozemky kolem pozorovatelny v Lošově patří městu a občanské sdružení je může používat jen do konce ledna 2010. Veřejnosti je lošovská pozorovatelna přístupná každý pátek po setmění.

Primátor Olomouce Martin Novotný (ODS) přiznal, že je amatérským astronomem. „Ke hvězdám mám vztah. Už jako malý kluk jsem je pozoroval na Střížově. Není ale jasné, jak je to s náklady na roční provoz hvězdárny, a neexistuje ani žádná studie týkající se světelného smogu, který za poslední léta výrazně narostl. Bude tedy Lošov tím správným místem? Plány kolem nové hvězdárny jsou zatím příliš mlhavé, abychom k nim zaujali jednoznačné stanovisko,“ řekl primátor. Jasná prý není ani náplň programu hvězdárny.

Vybavení hvězdárny by stálo 5 milionů

Suchánek naproti tomu prohlásil, že by Olomoučané mohli pozorovat asteroidy. „Špičkoví amatéři se na takovém pozorování podílejí. Výpočet drah asteroidů je populární disciplína a těles jsou statisíce,“ řekl. Vybavení nové hvězdárny by podle něj stálo asi pět milionů korun, roční provoz kolem jednoho milionu. Původní olomoucká lidová hvězdárna byla postavena v padesátých letech v „Akci Z“. Po revoluci ji nakrátko získalo město, pak ji dostala univerzita. V roce 2000 musela ustoupit novému obchvatu města. Odškodné ve výši asi čtyř milionů vyinkasovala Univerzita Palackého. Zařízení a Zeiss dalekohled univerzitě nadále patří, mají je ale zapůjčené členové občanského sdružení Hvězdárna Olomouc.

Astronomie se v Olomouci na rozdíl od jiných univerzit nestuduje. Vědečtí pracovníci z katedry optiky se ale podílejí na dodávkách zrcadel pro fluorescenční dalekohledy a na návrhu jejich optimální optické stavby i konečné montáži v Argentině. Observatoř je největším projektem pro sledování kosmického záření. Aktivně se jej účastní na 250 vědců z více než 30 institucí z 16 zemí světa.