Projekt na obnovu historických parků probíhá od podzimu loňského roku, pokračuje se v něm i v letošním roce.

V parcích už byly v podzimních měsících obnoveny historické kompozice, vzrostlým stromům se dostalo odborného ošetření a přibyla nová zeleň.

„Kácely se pouze stromy, které byly v havarijním stavu, arboristé ošetřili přes dvě desítky starých stromů. Díky vhodným klimatickým podmínkám mohli zahradníci sázet novou zeleň až do poloviny prosince. V parcích díky tomu v loňském roce přibylo 125 listnatých stromů a 2 800 keřů,“ uvedla mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

Jehličnany i keře

Na jaře budou v parcích podle projektu spolufinancovaného z Operačního programu životní prostředí probíhat další výsadby jehličnanů, keřů a stálezelených rostlin.

Do konce dubna v historických parcích přibude 63 nových jehličnatých stromů a 4 600 keřů, ve velké míře se jedná o rododendrony.

Stávající trvalkové záhony v Rudolfově aleji zatím zůstanou ve stejné podobě, na jaře tam rozkvetou cibuloviny.

Úprava Žižkova náměstí

Nová zeleň by měla být v budoucnu vysazena také mimo parky. Město si v loňském roce nechalo vypracovat studii od dvou nezávislých architektů na úpravy veřejného prostranství na Žižkově náměstí.

„Obě řešení využívají stromovou zeleň. Návrhy budou v nejbližší době předloženy radě města, která rozhodne o dalším postupu. O podobě a úpravách Žižkova náměstí bude město vést diskuzi s veřejností,“ ujistila Radka Štědrá.

Nová zeleň kolem Moravy

Sázet se bude také po dokončení protipovodňových opatření v okolí mostu na Masarykově třídě.

S novou zelení se počítá na březích rozšířeného toku Moravy a částečně i přímo na Masarykově třídě, kde budou stromy vysázeny před a za novou mostní konstrukcí.

„V této lokalitě jsou problémy se stávající infrastrukturou – elektřinou, horkovodem, vodovodem a optické kabely. Ty mají ochranná pásma, ve kterých se stromy sázet nesmějí. Ulice se pak musí řešit komplexně včetně přeložek sítí, což je velice nákladné,“ vysvětlila Radka Štědrá s tím, že město hledá řešení, jak vysazovat aleje i v místech s hustou infrastrukturou a připravuje novou koncepci zaměřenou na veřejnou zeleň a její údržbu.

Město si nechá zpracovat rovněž další koncepční materiály zaměřené na nakládání se srážkovou vodou, adaptační strategii na změnu klimatu nebo program na zlepšování kvality ovzduší ve městě.

„Vypracujeme také program rozvoje historických parků a koncepci rozvoje výstaviště Flora. Toto olomoucké rodinné stříbro musí projít výraznou obměnou a dostat novou tvář,“ popsal některé dlouhodobé záměry městské rady náměstek Pavel Hekela.

Zeleň vysázená v Olomouci v roce 2018

(vykáceno bylo 260 stromů - většinou jehličnanů napadených kůrovcem)

- ulice Topolová – 6 stromů
- okolí rybníka Hamrys – 59 stromů a 466 keřů
- různé lokality ve městě – náhradní výsadba 96 stromů a 285 keřů
- projekt „Zelená brána Olomouce“ - třída Kosmonautů 71 stromů, 3 010 keřů a 4909 trvalek
- projekt „Zelená brána Olomouce“ - v ulici Lipenská – 169 stromů a 1 057 keřů
- městská část Týneček – 1 strom, 205 keřů a trvalek a 900 jarních cibulovin