A v převážně německém městě Olomouc, které už třicet let nebylo pevností, ale zůstávalo pevně spjato s armádou a jejím režimem, vládl starosta Karl Brandhuber a přibývaly lazarety s raněnými vojáky.

Říjen 1917. Velká válka si od svého začátku v roce 1914 vyžádala již miliony obětí, její konec však byl v nedohlednu.

A s nadějemi centrálních mocností, k nimž patřila i rakousko-uherská monarchie, na vítězný či alespoň přijatelný mír to nevyhlíželo úplně zle.

Rusko svírá revoluční chaos a za pár dní vypukne bolševický převrat, který povede až k separátnímu míru.

Francie se zmítá ve vlnách stávek v týlu a vojenských revolt přímo v zákopech, takže vrchní velení raději v červnu zastavuje všechny ofenzivní operace.

Hlavní tíhu bojů na západní frontě tak musejí chtě nechtě převzít Britové, jenže ti se vzpamatovávají z předchozích válečných operací, zejména masakru na Sommě.

A Italové právě horečnatě ustupují před náporem rakousko-uherských divizí vyztužených Němci v bitvě u Caporetta, která málem zcela rozvrátila jejich frontu a vrhla je až do nížin ve vnitrozemí k řece Piavě. Zachraňovat je musí spojenci přesunem jednotek tolik potřebných ve Francii.

A Olomouc?

„Situace je zde velmi složitá. Olomouc je typické garnizonní (posádkové) město, kam jsou sváženi ranění vojáci z bojišť. Navíc zde vrcholí dlouholetý boj mezi německým a českým obyvatelstvem o vliv, který se rozhodne až o rok později po zániku monarchie,“ říká olomoucký historik Miloslav Čermák.

Budoucí předměstí lidnatější než město

Samotné město však bylo tehdy něčím zcela jiným, než čím je dnes.

Takzvaný Velký Olomouc zahrnující přilehlé obce z předpolí někdejší pevnosti včetně do městského stavu povýšených Hodolan a Nové Ulice, totiž vznikl až po válce, na jaře 1919.

Podle sčítání z roku 1910 žilo v Olomouci 22 245 obyvatel, z toho 13 253 Němců a 8030 Čechů. Navíc se do toho počítalo i bezmála 3000 vojenských osob.

Pro srovnání: dnešní čtvrtě a tehdejší samostatná města Hodolany a Nová Ulice měly každá přes 6000 obyvatel.

„Ve 13 blízkých obcích (či předměstích), které byly později k Olomouci připojeny, žilo v roce 1910 28 825 obyvatel,“ uvádí historik Arnošt Skoupý v knize Dějiny Olomouce. Předměstské obce byly tedy dohromady lidnatější než samotné město.

To bylo navíc na rozdíl od obcí stále ovládáno německou většinou.

Starostou Olomouce byl od roku 1896 až do konce války šumperský rodák a továrník Karl Brandhuber, který se svými kolegy z radnice všemožně bránil pronikání českého vlivu na vedení města.

Fronta daleko, ale potraviny na příděl

Prostí obyvatelé však měli ve čtvrtém roce trvání války zcela jiné starosti.

„Už v roce 1914 se vyskytly první případy úplavice a cholery. K velké epidemii úplavice došlo v létě a na podzim roku 1917, v následujícím roce přišla epidemie tyfu a poté zle řádila španělská chřipka, jež na sklonku války způsobila řadu úmrtí také mezi civilisty,“ píše Arnošt Skoupý ve druhém dílu akademických Dějin Olomouce. A nejen to.

„Olomouc se stala důležitou cílovou stanicí transportu raněných převážně z východní, značně méně ze srbské a posléze italské fronty a za válečných ofenzív v jednotlivých letech byla zdejší zařízení s to pojmout i několik tisíc postižených vojáků, mezi nimi také raněné zajatce ruské a srbské,“ zmiňuje Skoupý.

Řada lazaretů zřízených v posádkovém městě a s nimi tisíce příchozích k tomu všemu způsobily nedostatek potravin, a tak už v roce 1915 začal být zaváděn lístkový systém.

„Původní příděl mouky pro osobu 200 gramů na den, stanovený v roce 1915, byl na počátku roku 1918 snížen na necelých 165 gramů,“ uvádí příklad historik Skoupý.

První světová válka své bojiště přímo v Olomouci sice neměla, jejích obyvatel se však dotýkala s každodenní úporností. A do jejího konce zbýval ještě celý rok…

28. října 2017 v datech
- do vzniku samostatného Československa (28. října 1918) zbýval ještě celý rok
- na západní frontě první světové války vršili Britové a Němci hromady mrtvých v třetí bitvě u Yper (31. červenec – 6. listopad 1917)
- už čtyři dny probíhala v severní Itálii bitva u Caporetta, jíž se účastnily i rakousko-uherské jednotky složené z vojáků z českých zemí; zuřit bude až do poloviny listopadu
- za deset dní vypukne v Rusku Velká říjnová socialistická revoluce (přes svůj název zahájena podle současného gregoriánského kalendáře až 7. listopadu 2017)
- přesně jeden den byl na světě pozdější spisovatel, publicista a ministr kultury Pavel Tigrid (27. října 1917 - 31. srpna 2003)
- právě toho dne se narodil americký herec Jack Soo, který se díky svým asijským kořenům objevil třeba v populárním seriálu z válečného prostředí M.A.S.H.