Na každou trasu chce radnice žádat o peníze ze státních nebo evropských programů.

Radnice stavbu stezek zařadila do svých priorit, letos by je chtěla projektově připravit, z budováním pak začít příští rok. Bude však muset kvůli tomu rozlousknout složité majetkoprávní vztahy.

Nově má vzniknout pět různých cyklostezek v několika městských částech.

„Půjde o trasu z Chválkovic do Týnečka, o stezku z Černovíra do Hlušovic, z Neředína do Topolan a Ústína a o úsek Jantarové stezky, který vede po břehu Bystřičky. Také chceme postupně dostavět úseky Moravské cyklotrasy. Letos plánujeme všechny záměry projekčně připravit a příští rok začít postupně budovat,“ vysvětlil náměstek primátora Martin Major.

Jednou z priorit je právě výstavba komunikační osy přes celé město. Další části takzvané Moravské cyklostrasy by propojily sever města s jeho jižní částí, tedy od hranice katastru s Křelovem až k obci Kožušany.

Součástí je dlouho žádaná cyklostezka z Řepčína směrem k Horce, která by nabídla lidem bezpečnou cestu k oblíbené rekreační lokalitě Poděbrady.

Další úseky cyklostezek přibudou také v jiných částech města, například v Hejčíně, na Povlu a Nových Sadech, ve Slavoníně a v Nemilanech. Celkově půjde o více než deset kilometrů nových tras.

Celkově by v Olomouci mělo do konce volebního období, tedy do podzimu 2014, přibýt 26 kilometrů nových cyklostezek za více než padesát milionů korun.

Kudy povedou nové stezky

close zoom_in

1. Jantarová stezka, úsek Hodolanská – Libušina.
Trasa navazuje na cyklostezku u ambulatoria, vede pod mostem na Hodolanské ulici, po levém břehu Bystřičky až po Pavelkovu ulici, kde převede cyklisty přes most a naváže na cyklostezku do Bystrovan. Délka: 2 km

close zoom_in

2. Týneček – Chválkovice.
Napojí se na cyklostezku z Chválkovic do Samotišek na Selském náměstí. Ulicí Na Trávníku, Šubovou, Kubátovou cyklista dojede až k Chválkovické ulici k novému parkovišti u in-line stezky. Pokračovat může po ní nebo se vydá kolem fortové pevnosti do Týnečka, kde vyjede na Blodkově náměstí. Délka: 1,2 km

close zoom_in

3. Černovír – Hlušovice. Trasa začíná za železničním nadjezdem v Černovíře, pokračuje až k nové cyklostezce, která začíná v Hlušovicích a spojuje Bohuňovice a Bělkovice. Délka: 1,2 km.

close zoom_in

4. Neředín – Topolany – Ústín.
Trasa začíná na konci Neředína a pokračuje k Topolanům a na Ústín. Radnice má vyřešenou stezku z Topolan na Ústín, o přejezdu přes západní obchvat bude ještě jednat. Délka: 1 km

5. Moravská cyklotrasa na území Olomouce.
Trasa od hranice katastru s obcí Křelov vede přes město až po katastr Kožušan. Radnice chce v budoucnu vytvořit cyklotrasu, která by se stala hlavním cyklistickým tahem mezi severem a jihem města.

Prioritou je nyní řešení úseku Řepčín – hranice katastru Křelova, kudy by stezka dovedla cyklisty na koupaliště Poděbrady. Délka nových úseků celkem:11 km

JANTAROVÁ STEZKA – Prastará obchodní cesta pojmenovaná podle nejdůležitějšího zboží po ní přepravovaného – jantaru – spojuje sever Evropy s jihem. Vycházela ze severoitalské Aquileie, která byla střediskem obchodu s jantarem. Podél východní strany Alp vedla k Dunaji, pokračovala patrně po levém břehu Moravy a dále Moravskou bránou do Slezska a na sever přes Kalicz a Toruń k Baltskému moři.

MORAVSKÁ STEZKA – Spojuje město Jeseník s Mikulovem, a tak propojuje sever a jih Moravy. Je dlouhá 310 kilometrů. Území Hané protíná v délce 82 kilometrů, kde spojuje Mohelnici, Litovel, Olomouc, Tovačov a Kroměříž. Její podstatná část vede přírodou Litovelského Pomoraví.

Za čtyři roky jen jedna nová cyklostezka

close zoom_in V minulém volebním období radnice vybudovala pouze jednu cyklostezku, která vede z Chválkovic do Samotíšek.

Další trasy se nepodařilo dotáhnout do konce, protože většina ztroskotala na nedořešených majetkoprávních vztazích. Vedení města se proto letos bude snažit vlastníky potřebných pozemků přesvědčit k prodeji.

„V minulých letech jsme nebyli co se týče cyklostezek moc úspěšní, proto jsme se rozhodli, že v novém volebním období budeme mnohem aktivnější,“ doplnil Major.

Olomoučanům přitom velmi chybí bezpečné spojení z různých okrajů města. Podle Jaroslav Mikšaník ze sdružení Olomoučtí kolaři Olomouc jen ztěžka dohání cyklostezkový boom, který zaspala.

„Město nevyužívá rekreačních vodních ploch, které má, a nevede k nim žádné stezky. Také nejsou propojeny okolní obce a tratě pro kolaře ve městě na sebe nenavazují. To jsou problémy, které by mělo město řešit,“ připomněl Mikšaník.