Právě spontánnost a nezištnost se nesly organizací akce i samotným pátečním děním, které mělo podtitul Největší průchodový hudební festival v ulicích.

Kdo byl strůjcem sympatické pouliční akce? Jak nápad vznikl? V rozhovoru pro Olomoucký deník prozrazuje hlavní organizátor festivalu Štěpán Havran.

Jaké jste zaznamenal ohlasy na festival?
Nádherné. Lidé mi píší, že se jim akce moc líbila. Mám z toho velkou radost.

Jak nápad vůbec vznikl?
Podobný nápad nosím v hlavě delší dobu. Chtěl jsem udělat něco většího ve veřejném prostoru a ukázat jeho potenciál. Příjemně ho oživit. Vloni jsme v Olomouci pořádali sousedskou slavnost s názvem Úřední čtvrť žije, kterou jsme chtěli připomenout urbanistickou a kulturní jedinečnost takzvané Úřední čtvrti. Pozvali jsme lidi ke stolu, dělali komentované prohlídky, hrála muzika, promítali se dobové fotografie. Nejednalo se o první takový počin. Za studií jsme se s kamarádem pokoušeli dělat virální videa, která měla inspirovat. Upravovali jsme v nich vtipnou formou veřejný prostor, čistili telefonní budky, natírali lavičky, sbírali odpadky. Já velice rád a hodně cestuji. Mám rád jih, život, energii jižních ulic, muziku, radost v lidech kolem sebe, lidi, kteří se umí spontánně bavit. Chtěl jsem, aby i olomoucké centrum takto ožilo. Dostat trochu toho jihu k nám do Olomouce. Snažím se, aby v mém životě nezůstávalo jen u nápadů, ale aby výsledkem byly konkrétní činy.

Jak početný organizační tým se podílel na přípravách festivalu?
Já a moje kamarádka, Karolína Bartoníková, pokud bych ji mohl jmenovat a touto vestou velmi poděkovat.

Dva lidé?
Ano, všechno jsme domlouvali my dva. Za pomoc bych chtěl moc poděkovat městu, odboru kultury a cestovního ruchu, Univerzitě Palackého a projektu Zaparkuj. Taky Letnímu kinu a Bystročickému zelí, divadlu Na cucky. Zapojených subjektů i jednotlivců, kteří poskytli nezištnou pomoc, bylo velké množství. Všem patří upřímné díky.

Bystročickému zelí?
Poskytli nám sklenice, do kterých lidé přispívali umělcům. Sklenice nazdobila Něha z Hané mé sestřenice Markéta Baletková, které rovněž děkuji. Mám velkou rodinu, na 40 bratranců a sestřenic, hodně kamarádů, všichni mi vždycky, když jsem potřeboval ochotně pomohli. Patří jim velké díky.

Všichni hráli nezištně pro radost

Jak reagovali umělci, když jste je oslovovali? Prahli po možnosti zahrát lidem po tak dlouhé pauze kvůli opatřením proti šíření covidu? Někteří přijeli docela z daleka…
Měl jsem v hlavě koncept: dostat do ulic co nejvíce hudebníků, energie, pohody, spontánnosti a radosti. Když jsem muzikantům představil, oč mi jde, všichni reagovali pozitivně. Jsem jim nesmírně vděčný, že do toho šli s námi.

Jaké měli nároky na honorář?
Všichni hráli nezištně pro radost sobě i nám všem. To jen díky nim jsme mohli zažít v páteční večer tolik radosti.

I Voxel?
Ano i ten. Poznal jsem ho jako výborného chlapa, stejně jako Pavla Helana. Voxel navíc přijel podpořit svoje kamarády v kavárně V lese. Je krásné, s čím se během realizace takovéto akce setkáváte. Voxel, Pavel Helan i všichni ostatní hudebníci hráli zdarma. Všem se líbila myšlenka, že oživíme krásné město jako je Olomouc a rozproudíme v něm energii. O účinkující bylo postaráno podniky, před kterými vystupovali. Poprosil jsem provozovatele, aby se o ně postarali jako o "vlastní".

Hospodští nečekali takovou účast

Během jednoho večera jste v ulicích Olomouce propojil hudebníky z Moravské filharmonie, jazzové muzikanty, popové umělce, romskou kapelu… Podle jakého klíče jste volil účinkující?
Koncept byl daný: příjemná, radostná hudba, aby si lidé mohli zazpívat a zatančit. Nic akusticky výrazného, jako třeba tvrdý rock či punk. Největší cílem však bylo spontánně zapojit lidi. Motivací pro ně byly tzv. Happy points, kde si mohl kdokoliv za písničku vyzpívat Mojito, pivo, kávu, zmrzlinu a další dobroty.

Zkusil někdo přesněji odhadnout počet návštěvníků? Počasí přálo. Na náměstí i v přilehlých ulicích bylo plno…
Nedokážu to odhadnout, ale podle některých informací tam byly tisíce lidí. Když jsem objížděl ulice na kole a kontroloval, zda je vše, jak má být, měl jsem z účasti velkou radost.

Prý někde došlo pivo…
Ano, v některých podnicích se to vážně stalo. Provozní asi nečekali takovou účast.

Už plánujete další ročník?
(smích) Určitě, i když byla tahle akce hlavně pro radost a neživím se organizováním festivalů, krásná odezva, která z akce vzešla, mě určitě nenechá jen u jednoho ročníku. Navíc tohle byla jen ochutnávka možného. Uvidíme, co mi dovolí moje časové vytížení.