Expozice s názvem Příbeh kamene v nově zrekonstruovaných sálech depozitářů Vlastivědného muzea na rohu Denisovy a Univerzitní ulice se světu ukáže poprvé v druhé polovině letošního roku.

„Expozice lapidária by měla představit uměleckohistorický vývoj Olomouce, a to od 12. do 18. století. Tvoří ji významné kamenné památky. K těm nejvzácnějším tu patří například fragmenty z biskupského paláce u dómu svatého Václava, na nichž je zachována bohatá reliéfní výzdoba. Návštěvníci tu dále najdou třeba erbovní či nápisové desky a mnoho dalšího,“ okomentovala Příběh kamene jedna z kurátorek výstavy Markéta Doláková.

Desítky artefaktů pocházejí ze sbírek muzea a dosud nebyly nikdy vystaveny.

„Kamenné památky se do muzea dostávaly tehdy, když se třeba zboural dům nebo se nějak upravoval. Shromažďovat se začaly od konce devatenáctého století. Končily v lapidáriu městského muzea a poté se různě stěhovaly. Mnohé z nich byly možná vůbec poprvé očištěny a objeví se tak i v celé své kráse, která předtím nebyla tak patrná,“ doplnila Doláková.

Výstava vedle samotných artefaktů provede i horninami, které posloužily jako materiál pro stavbu domů.

„Byly to například devonské vápence těžené u Grygova nebo v Hněvotíně. Ve větší míře však byly využívány droby a slepence. Ty se těžily přímo v Olomouci a jejich mechanické vlastnosti jsou vhodné i pro stavby v současnosti,“ uvedl Pavel Novotný z Přírodovědného ústavu.

Pro stavby domů se dále využívaly také křídové pískovce nebo třetihorní řasové vápence.

„Ty jsou tvořené drobnými mikroorganismy, které byly obtékány kalovým uhličitanem vápenatým. Vytvořila se tak bílá dekorativní hornina, která je pevná a současně měkká a dobře se opracovává. Nejmladším materiálem používaným v Olomouci byly travertiny, což jsou vrstevnaté bílé vápence, které po naleštění vytváří zajímavé mozaiky, tvary a barvy,“ dodal Novotný.

V rámci expozice tu proto připravují i mikrogeologickou výstavu, kde budou horniny seřazené od nejstarších po nejmladší. Návštěvníci si budou moci dále prohlédnout fotografie staveb, které jsou z těchto hornin v Olomouci postavené.

„Měly by tu být i mikrosnímky. Z nich bude zřejmé, jak taková hornina vypadá pod mikroskopem,“ prozradil Novotný.

Připravovaná expozice lapidária. Dochované zbytky středověkého osídlení, pravděpodobně židovského. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Zbytky židovské osady

Nedaleko výstavních prostor se nacházejí zbytky domů, které by snad mohly patřit k židovskému osídlení.

„Je to sice možné, ale nelze to přesně doložit. Můžeme se pouze domnívat. Ulice byla tehdy zvaná Židovská a tato zástavba se nachází na spojnici předhradí a vlastního středověkého města," vysvětlil vedoucí historického ústavu Vlastivědného muzea Olomouc Filip Hradil.

„Počítáme s tím, že tento prostor lépe nasvítíme a že by mohl být přístupný. Nahlédnout do něj zřejmě možné bude, ale pravděpodobně se prostor bude ukazovat veřejnosti jen příležitostně, například během Dnů evropského dědictví,“ sdělil Hradil.

Románská hlavice sloupu Zdíkova paláce z areálu Olomouckého hradu z 12. století. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Nový domov pro tisíce let starou loď

Expozice se navíc stane novým domovem pro unikátní, více než dva tisíce let starou kupeckou loď, kterou v devadesátých letech objevil při rybaření tehdejší ředitel Vlastivědného muzea Jaroslav Peška a která je vydlabaná z jednoho kusu dřeva.

„Je to velmi ojedinělý exponát. Datujeme ji do třetího století před naším letopočtem. Průběžně ji kontroluje konzervátor, podle něhož je člun v pořádku,“ uzavřel archeolog Lukáš Hlubek.