Skoro po sto letech mají lidé možnost uvidět relikviář s ostatky patronky města Olomouc – svaté Pavlíny, a to díky unikátnímu výstavnímu projektu s názvem Olomoucké baroko | Výtvarná kultura let 1620–1780.

Ve čtvrtek 2. prosince jej představí Muzeum umění ve spolupráci s Vlastivědným muzeem.

„Relikvie svaté Pavlíny, lebka, kosti a olejová lampička, byly nalezeny v jejím hrobě v Římě v roce 1622. Tehdejší papež Řehoř XV. jimi uctil generála Tovaryšstva Ježíšova Mutia Vitelescho a ten je v roce 1623 daroval olomoucké jezuitské koleji,“ přiblížila cestu ostatků do města Helena Zápalkov.

Po průvodu morová nákaza ustala

Ještě téhož roku prokázala světice svou moc.

„Olomouc sužovala morová epidemie, které prý podlehlo na sedm tisíc lidí. V říjnu prošel městem prosebný průvod s ostatky svaté Pavlíny v naději, že vyslyší modlitby a vyprosí zažehnání moru. Morová nákaza prý poté skutečně náhle ustala a Pavlína byla 23. října 1623 slavnostně prohlášena patronkou města a spolupatronkou olomoucké katedrály,“ připomněla Zápalková počátek Pavlíniny záštity nad Olomoucí.

Barokní relikviář s ostatky patronky města Olomouc svaté Pavlíny

Nejstarší dochovaný relikviář určený pro korunovanou lebku světice vznikl v letech 1639 až 1640, a to zřejmě v dílně olomouckého zlatníka Kryštofa Šimšického. Dnešní podobu mu však vtiskly různé úpravy a opravy.

„První z nich se váže k době švédské okupace města v letech 1642 až 1650. V obavě před drancováním byl totiž v jezuitské koleji zakopán, a když jej po odchodu Švédů vyzvedli, dřevěné i stříbrné části byly pohřbením natolik zničené, že musel být v roce 1652 kompletně rekonstruován,“ vyprávěla o pohnutém osudu relikviáře Zápalková.

V první čtvrtině 18. století se ostatky, které byly uložené do dvou dřevěných a stříbrem zdobených tumb, dostaly do kostela Panny Marie Sněžné na oltář v kapli svaté Pavlíny.

Josef II. kostel zrušil a ostatky se stěhovaly

Příběh pokračoval v roce 1786, kdy se musely ostatky přenést do olomoucké katedrály.

„Jezuitská kolej byla tehdy z nařízení císaře Josefa II. zrušena a kostel předán do vojenské správy,“ popsala Zápalková.

Při této příležitosti vznikl také důkladný spis o předávaných relikviích. Dochovaný popis tak pomohl odborníkům udělat si bližší představu o barokní podobě nejstaršího relikviáře.

„Nebýt tohoto pečlivého soupisu nemohli bychom o rekonstrukci barokní adjustace relikviářů na naší výstavě vůbec uvažovat,“ upozornila Zápalková a dodala, že v roce 1914 se původní sestava rozdělila a je zřejmé, že se některé části nedochovaly.

Pavlínu hodili do jámy a zasypali kamením

Patronka Olomouce žila za římského císaře Diokleciána, který neblaze proslul pronásledováním křesťanů. Legenda praví, že ji z posedlosti zlým duchem uzdravil sv. Petr Exorcista a ona poté spolu s otcem Artemiem a matkou Candidou přijala křest z rukou sv. Marcellina.

Když se později odmítli vzdát víry, byl na císařův rozkaz zabit Artemius a Pavlína spolu s matkou vhozeny do jámy a zasypány kamením. Ostatky všech tří mučedníků byly vyzvednuty v roce 1622.