Ten nabízí operovanému a týmu odborníků nejlepší možné podmínky, hlavně nemocný už nemusí s potížemi na několik pracovišť, ale specialisté provedou výkony na jednom místě a v jeden čas.

Postup je mnohem šetrnější a umožňuje, že pacient se vrátí do běžného života daleko dříve. Lékařům navíc otevírá možnosti pustit se bezpečně do takových výkonů, které byly doposud možné stěží nebo vůbec.

Takzvaný hybridní sál pro smíšené výkony, například v oblasti kardiologie a kardiochirurgie, zprovoznila nemocnice v těchto dnech a je třetím pracovištěm, které může nejmodernější podmínky a léčebné postupy pacientům nabídnout.

Smíšených výkonů už olomoučtí specialisté provedli na tři desítky.

Nemocnice vybudovala sál v rámci projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního centra FN Olomouc", který realizuje s podporou Evropské unie za více než 80 milionů korun.

„Jsme součástí národní sítě jedenácti komplexních kardiovaskulárních center, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejnákladnější péče o pacienty s onemocněním srdce a cév a nyní patříme mezi tři centra v zemi, kde je možné provádět hybridní výkony, tedy to nejmodernější, co může současná medicína v daném oboru nabídnout," uvedl Roman Havlík ředitel FNOL.

Hybridní výkony jsou podle olomouckých specialistů celosvětovým trendem léčby nemocí kardiovaskulárního systému.

„Ty jsou stále nejčastější příčinou úmrtí a jejich léčba odčerpává nejvíce peněz ze systému zdravotnictví. Kombinace neinvazivních a chirurgických metod, kterou umožňuje špičkové vybavení hybridních sálů, je považována za nejlepší cestu, jak co nejúčinněji a nejhospodárněji pacienta léčit," sdělil Petr Bachleda, vedoucí lékař centra a přednosta II. chirurgické kliniky FNOL.

Operace na hybridním sále olomoucké fakultní nemocnice

Menší zátěž a větší bezpečí pro pacienta

Sál pro hybridní výkony podle jeho slov spojuje výhody sterilního prostředí klasického chirurgického sálu a špičkové zobrazovací techniky.

„Hybridní sál je vybaven kvalitním rentgenovým přístrojem – angiolinkou, jehož plovoucí deska slouží zároveň jako operační stůl. To nám umožňuje snadno a rychle přejít z běžného výkonu na kombinovaný. Pro pacienta to znamená menší zátěž a větší bezpečnost. Pokud by se například při neinvazivním výkonu cokoliv stalo, je zde okamžitě připraven chirurgický tým, který může zasáhnout klasickou otevřenou cestou," popsal profesor Bachleda.

Olomoučtí specialisté mají v oborech cévní chirurgie a intervenční radiologie dvacetileté zkušenosti, v republice patří k absolutní špičce například v řešení výdutí břišní aorty (aneurysma). K nejsložitějším patří výduť v oblasti, kde se tepny větví směrem k ledvinám či jiným nitrobřišním orgánům. Právě v tomto případě využívají specialisté možnost kombinovaného výkonu, kdy cévní chirurgové pracují na obnažené cévě a radiologové ji vyztuží zevnitř.

Radiologové FNOL provedli už více než 500 výkonů na periferním cévním řečišti, při nichž vyztužili porušenou či zkornatělou cévu speciální cévní protézou (stentgraftem).

„Dříve jsme pracovali pouze s pomocí klasického rentgenového C-ramena, nynější zobrazení na hybridním sále pomocí angiolinky je kvalitativně na úplně jiné úrovni. Umožňuje nám to provádět ve spolupráci s cévními chirurgy i kardiochirurgy výkony, které jsme dosud mohli dělat jen obtížně nebo vůbec. Patří k nim například složitější implantace stentgraftů při rozsáhlém kornatění tepen nebo kombinované výkony na hrudní aortě," uvedl Martin Köcher, primář Radiologické kliniky FNOL.

Riziko spadlo na 2 procenta

Kombinované výkony se využívají také v oborech kardiochirurgie a kardiologie.

„Jde většinou o specializované výkony, jako je například náhrada srdečních chlopní, kdy nám chirurgové připraví přístup k srdci malým řezem na hrudi a ostatní už probíhá neinvazivně za pomocí katetru. Pro pacienta je velmi důležitá bezpečnost těchto výkonů, okamžitá možnost v případě komplikací přejít k otevřené operaci," vysvětlil Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické.

Hybridní sál podle jeho slov nachází využití u řady dalších výkonů, například i při laserovém vyjmutí infikovaných kardiostimulátorů z pacientova těla.

„U takových výkonů nelze nikdy zcela vyloučit protržení srdečního svalu a tyto komplikace v devadesáti procentech případů končí úmrtím. Na hybridním sále je ale pacient okamžitě připraven ke kardiochirurgické operaci a riziko úmrtí se snižuje na méně než dvě procenta," zdůraznil Táborský, podle kterého je hlavní výhodou komplexní řešení onemocnění kardiovaskulárního systému.

„Odborníci přicházejí v rámci centra za pacientem a spolupracují na jeho léčbě, není tedy nutné, aby za jednotlivými léčebnými zásahy putoval po různých pracovištích nemocnice," dodal.

Pomoc i pro zraněné při autonehodách

Technologie hybridního sálu má okrajově přesah i do úrazové chirurgie. Na tomto sále se totiž mohou ocitnout také lidé po těžkých autonehodách, kde vlivem nárazu dojde k natržení hrudní aorty.

„Často umírají pro masivní krvácení na místě nehody, ale pokud mají štěstí, můžeme jim ve spolupráci s radiology rychle a efektivně pomoci," uvedl Vladimír Lonský, přednosta Kardiochirurgické kliniky FNOL, který rovněž zdůraznil bezpečnost kombinovaných výkonů.

„Pracujeme vlastně pod neustálou kontrolou pomocí kvalitní zobrazovací techniky," doplnil Lonský.

Projekt spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj umožnil nemocnici modernizovat a dovybavit všechna pracoviště komplexního kardiovaskulárního centra, tedy I. interní kliniku – kardiologickou, Kardiochirurgickou, II. chirurgickou a Radiologickou kliniku.

Kromě angiolinky tak zdravotnické zařízení pořídilo například čtyři speciální ultrazvukové přístroje k vyšetření srdce, přístroje pro podporu dýchání, pro mimotělní oběh nebo dvě desítky monitorů životních funkcí. Náklady ve výši 80 milionů korun jsou hrazeny z 85 procent z příspěvku Evropské unie a z 15 procent z rozpočtu FNOL.