Přenosný radar měří v Olomouci rychlost, množství i typ vozidel na různých místech.

Například v září byl na týden instalován na sloupu stojícím mezi Horním náměstí a Ztracenou ulicí.

Zejména ve směru z náměstí nebylo překročení rychlosti výjimečným výsledkem.

„Radar zaznamenal i auto, které jelo 65 kilometrů za hodinu. Když si to představím, dává mi to podle mě silný mandát, abych bojoval za výraznější omezení vjezdu na Horní náměstí," má v plánu náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09).

Dodal, že aut se podle něj nyní v centru města vyskytuje příliš a proto samospráva chystá přehodnocení pěší zóny.

Část Olomoučanů takový přístup podporuje, vydaných povolenek je podle nich příliš.

„Jako uživatel taxíku vím, že si zkracují cestu přes centrum, i když by ho mohly objet. Ale proč by to dělaly, když mají povolení. Vydávání povolenek by se mohlo celkově zpřísnit. Na druhou stranu by se mělo zjednodušit zásobování a jednorázové návštěvy jako třeba stěhování," myslí si Kamil Zajíček, který pracuje v centru Olomouce.

Stejně jako rychle jedoucí taxíky lidé upozorňují i na rozvážkové služby.

Radar na olomouckém Horním náměstí

Přenosný radar na olomouckém Horním náměstí. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Značky zkontrolují kamery?

Aktuálně město připravuje výběrové řízení, které by mělo přinést studii s náměty možných úprav.

„Jde o to, jak omezit vjezd na Horní náměstí a do pěší zóny a navrhnout způsob kontroly vjezdů a jejich legálnosti. Mohou to být výsuvné sloupky, ale také se to dá dělat s pomocí kamer a registračních značek. Způsobů je víc," řekl Martin Luňáček z odboru koncepce a rozvoje magistrátu, kde se věnuje oblasti dopravy.

Studie má také odpovědět na to, jestli upravit časy pro vjezd, tedy zda nechat stávající povolení od 18 do 10 hodin. Dokument by měl být k dispozici do dvou měsíců.

Než se změny promítnou do praxe, bude to ještě nějaký čas trvat. K případným stavebním úpravám se budou vyjadřovat různé instituce, například památkáři.

„Je to také otázka politické vůle, protože řada lidí se domnívá, že v okamžiku, kdy bychom více omezili vjezd aut, mohlo by to mít dramatický dopad na náměstí z hlediska obchodů a podnikání," sdělil náměstek Jakubec.

Bere zóna obchodům zákazníky?

Právě s tím se ozvala například Strana svobodných občanů.

„Pěší zóna samozřejmě může zůstat zachovaná, byť praktická nemožnost zaparkovat v centru a jeho nejbližším okolí může být docela dobře jedním z důvodů, proč tam obchodníkům ubývají zákazníci," reagoval v prohlášení krajský místopředseda Radek Dulka.

Výtky má i k připravovanému plánu udržitelné městské mobility.

Podle Martina Luňáčka nicméně studie z evropských měst ukazují, že dopad na podnikání bývá opačný. České společnosti však nejsou taková omezení vždy blízká.

„Představa, že by u nás někdo zastavil mimo pěší zónu a zásoboval obchod jen s vozíkem, jako je tomu například v Nizozemí, je pro naše obyvatele velice vzdálená," řekl Aleš Jakubec.

Maximálně dvacítkou a neohrozit chodce

Pokud jde o přestupky proti bezpečnosti silničního provozu souvisejících s vjezdem a stáním v pěší zóně, zabývají se jimi olomoučtí strážníci denně.

„Každý případ je specifický a tomu odpovídá i samotný postup strážníků. V případě, že řidič opakovaně porušuje dopravní předpisy, musí počítat s vyšší sankcí nebo s oznámením na podezření z přestupku magistrátu," sdělil mluvčí městské policie Petr Čunderle.

Připomněl, že v pěší zóně lze jet autem nejrychleji 20 kilometrů v hodině.

„Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. V případě nutnosti musí zastavit vozidlo, tak jak ukládá zákon," doplnil mluvčí.