Novelu, kterou se zruší Brdy a zmenší další výcvikové prostory, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

„Jinak to snad ani dopadnout nemohlo. I my jsme dělali všechno pro to, aby se proces směřující k úpravě hranic Libavé a vzniku obcí už nezastavil," reagoval po hlasování v horní komoře parlamentu Jindřich Machala z Města Libavá.

Změny na Libavé

Desítky milionů šly do oprav

Resort obrany v souvislosti s připravovaným převodem infrastruktury na Olomoucký kraj a budoucí obce už investuje na Libavé desítky milionů korun.

Podle ministerstva obrany je dokončena drtivá většina investic, včetně dopravní infrastruktury.

Jen do oprav vodovodů a kanalizace jde 165 milionů korun.

„Konkrétně 160 milionů do vodovodu a kanalizace ve Městě Libavá a pět milionů do vodovodu v sídelním útvaru Kozlov," informoval již dříve Petr Medek z tiskového odboru.

Další peníze putují do rozvodů elektřiny.

Tři nové obce

Podle místních již přípravy změn probíhají bez emocí.

Ne všichni na Libavé byli nakloněni tomu, aby se výcvikový prostor o třetinu zredukoval a osídlené části přešly pod civil.

„Po rozhodnutí senátorů je už všem jasné, že jinak to nebude a nepomůže nějaké zbytečné handrkování. Všem nám jde jen o to, aby nové vesnice mohly důstojně žít," dodal Jindřich Machala.

Senátoři ve středu večer schválili změnu účinnosti zákona o hranicích vojenských újezdů.

V oblasti s 1 300 obyvateli tak od ledna 2016 vzniknou tři nové obce – Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou.

Omezená ústavní práva obyvatel

Pro zvedla ruku i senátorka Jitka Seitlová, jež proti zvláštnímu režimu ve vojenských újezdech a omezování občanských práv zdejších obyvatel bojovala z pozice senátorky už před 13 lety.

„Mám radost a přiznám se, že také pocit zadostiučinění. Můj záměr a argumenty předložené a obhajované v roce 2001 se potvrdily a dnes je plně uznána jejich oprávněnost," reagovala Jitka Seitlová.

Ta tehdy nechala vypracovat analýzu, podle níž jsou lidé na území vojenského prostoru zbaveni práva volit a rozhodovat o trvalém pobytu, podnikat či volně se pohybovat v újezdu, což je v zemích NATO rarita.

Obdobný návrh zákona týkající se VÚ Libavá předložila spolu se senátorem Františkem Mezihorákem již v roce 2001 z podnětu skupiny civilních občanů Slavkova. Návrh byl však byl z jednání Senátu nakonec stažen.

„Teprve po 66 letech od doby, kdy újezd vznikl, nebudou těmto lidem odpírána základní ústavní práva vlastnit zde majetek nebo volit si svoji samosprávu. Veřejnost bude konečně moci využívat území, které armáda již dávno nepotřebovala," dodala senátorka.