„Napoprvé jsme od místních vybrali asi sedm tisíc korun. Každý rok to narůstá, loni se nám pro Charitu Olomouc povedlo získat dvacet tisíc,“ říká Lenka.

Sestava králů se mění podle toho, jak děti stárnou. Letos si korunu na hlavu nasadili zdejší sokolové devítiletá Deniska, jedenáctiletá Elenka a šestiletý Pavlík. Zatímco většinou se před odchodem z domu líčí dívky, tentokrát svůj vzhled mění chlapec. Z Pavlíka se i za pomoci jeho maminky stává „ten černý vzadu“.

Krátce po 13. hodině jsou přípravy i ladění hlasivek u konce a koledníci mohou vyrazit do terénu. S pobytem venku počítají zhruba do 18. hodiny.

„Pravidelně obejdeme přes padesát domácností. Občas nám někdo neotevře, jindy zase přispějí nově přistěhovaní,“ prozrazuje Jirka.

Chybět nesmí nutná výbava v podobě úředně zapečetěné kasičky, kapesních kalendářů a balíčků s cukrem, hodit se jistě bude i batoh na výslužku nebo termoska s horkým čajem. Rtuť teploměru je pár stupňů nad nulou a zamračená obloha hrozí deštěm.

„Jednou jsme museli chodit s deštníkem, většinou nám ale počasí přálo,“ usmívají se manželé cestou k prvním sousedům.

Už na vás čekáme

Zvuk zvonku brzy střídá zpěv koledníků. Odměnou jsou jim peníze i sladkosti. Nejinak je to i v okolních obydlích.

„Už na vás čekáme,“ hlásí jedna z rodin oknem a míří na dvůr. Tentokrát si na své přijdou i dospělí, když v malých štamprlích zavoní domácí slivovice. Při obchůzce koledníky potěší okolo projíždějící řidič mercedesu. Otevřeným okýnkem vhazuje do kasičky tisícovku a zase mizí. „To je náš známý. Bydlí daleko, tak za námi dojel,“ netají radost Jančářovi.

Štědrých lidí je v dané oblasti spousta. Kasička se plní mincemi i bankovkami, batoh zase čokoládami nebo vánočním cukrovím. Časté pozvání na čaj nebo kafe musí králové bohužel odmítat, mají toho před sebou ještě hodně. Přátelské výměně pár slov se však nikdo nebrání.

Stálo to za to

Tříkrálová sbírka v Bělidlech končí až před 19. hodinou. Koledníky nezastavil ani déšť, kterému se přece jen nevyhnuli. Nelitují.

„Stálo to za to!“ shodují se mladí králové. Teď se u svého doprovodu doma zahřejí. Doprovod tradičně nabízí posezení a něco dobrého do žaludku. Děti si mezitím spravedlivě rozdělují koledu.

Na první pohled se zdá, že už se do kasičky nic nevleze. I přes to ji Lenka Jančářová zatím odevzdávat nehodlá. Vybírat hotovost chce i v mateřské škole, kde pracuje.

„Předškoláky obleču do kostýmu a obejdeme třídy. Nevynecháme ani vedlejší Trend vozíčkářů, tam se na nás vždy těší,“ vysvětluje. Jiří Jančář tradici obohacuje soutěží. Se svými kamarády tipuje výši obsahu pokladničky.

„Kdo uhodne nebo se nejvíce přiblíží celkové částce, dostane lahev dobrého vína a dárek v podobě trička,“ svěřuje se dobrovolník.

Už během sbírky odhadoval, že peněz bude o něco méně než loni.

„Hodně lidí neotevřelo. Poslední část trasy ale stála za to,“ těší se na chvíli, až se dozví výší příspěvku. Ten letos Charita Olomouc věnuje na rozvoj domácí hospicové péče, úpravy Domova svaté Anežky na Svatém Kopečku a opravy i rozšíření hygienického zázemí pro lidi bez domova. Jubilejní dvacátý ročník Tříkrálové sbírky trvá do 14. ledna.