Nejhůře dopadl vývar s těstovinami a špagety s bazalkovým pestem v jedné závodní kuchyni na Přerovsku. Menu překročilo limit zhruba trojnásobně. S nadměrným přísunem soli je nejčastěji spojováno riziko zvýšeného krevního tlaku a onemocnění ledvin.

„Pro zmapování situace o příjmu soli běžným obědem jsme provedli celkem 24 namátkových kontrol v provozovnách stravovacích služeb – 16 kontrol v závodních kuchyních, šest kontrol v restauracích, jednu kontrolu ve stravovacím provozu nemocnice a jednu ve stravovacím provozu u poskytovatele lázeňské péče, a to napříč Olomouckým krajem,“ informovala mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Markéta Koutná.

Hygienici odebrali celkem 44 vzorků porcí obědů - celého menu, tedy polévka + hlavní chod. Osmadvacet vzorků bylo odebráno v závodních kuchyních, 12 vzorků v restauracích, dva vzorky v nemocnici a dva u poskytovatele lázeňské péče.

„Žádný z odebraných vzorků doporučeným limitům nevyhověl,“ poukázala mluvčí KHS Koutná.

Více než 10g soli v jediné porci

Nejvyšší hodnotu množství soli obsahovalo menu v závodní kuchyni v okrese Přerov, konkrétně 14,8 gramů. Jednalo se o vývar s těstovinami a špagety s bazalkovým pestem.

„Pět vzorků obsahovalo v jedné porci oběda více než 10 gramů soli – dvakrát restaurace, dvakrát závodní kuchyně a v jednom případě to bylou poskytovatele lázeňské péče,“ vyjmenovávala mluvčí.

Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje celkový denní příjem NaCl nejvýše pět gramů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU pak uvádí referenční hodnotu denního příjmu soli nejvýše šest gramů.

Nejčastěji se podle hygieniků hodnota množství soli v pokrmech pohybovala kolem sedmi gramů.

Nejpříznivější situace byla zaznamenána v okrese Prostějov, kde se v namátkově vybraných závodních kuchyních pohybovala hodnota množství soli kolem čtyř gramů.

Žádné stížnosti strávníků

V okrese Prostějov bylo zaznamenáno také nejnižší množství soli v menu ze závodní kuchyně – 3,14 gramů. Jednalo se o polévku ragů a rumunské vepřové žebírko s těstovinami.

„Zde je třeba doplnit, že oběd by měl tvořit asi 30 procent příjmu referenčních hodnot denního příjmu, kdy tato hodnota odpovídá množství soli 1,5 gramu,“ poukázala Koutná.

Provozovatelé stravovacích zařízení podle KHS ujišťovali, že se množstvím soli v pokrmech zabývají jejich interní týmy. Podle nich je ovšem při snahách snížit objem soli v pokrmech problém už ve velkém množství soli obsaženém ve vstupních surovinách. Odborné světové studie uvádějí, že vstupní suroviny ovlivňují až 70 procent výsledného množství soli v hotovém pokrmu.

„Provozovatelé uvedli, že nezaznamenali žádné stížnosti ze strany strávníků na přílišnou slanost servírovaných jídel,“ dodala mluvčí KHS.

S nadměrným příjmem soli je podle odborníků nejčastěji spojováno riziko zvýšeného krevního tlaku. Tím se zároveň zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a cévní mozkové příhody. Sůl zadržuje vodu v těle a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení ledvin

Co můžeme udělat pro zdraví?

- jídlo na talíři nepřisolujeme, solničku uklidíme z dosahu

- při přípravě pokrmů nahrazujeme sůl čerstvými či sušenými bylinkami, česnekem apod.

- omezujeme používání bujónů, gulášových kostek, kořenících směsí a jiných lákavých dochucovadel

- pečivo s krystalky soli na povrchu a se slanými náplněmi konzumujeme s rozvahou

- při konzumaci oříšků a obdobných pochutin vybíráme jejich neslanou variantu

- častou konzumaci párků, salámu a šunky nahrazujeme libovým masem

- dbáme na pravidelný příjem čerstvé zeleniny a ovoce, syrovou zeleninu nesolíme

Zdroj: KHS Olomouckého kraje