„Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě neznamená odchovat. Dnes můžeme říct, že se hrabáče odchovat podařilo,“ uvedla zooložka Eliška Veselá.

Mládě se narodilo matce Nyotě 8. dubna. „Porodní váha činila 1530 gramů, za měsíc vystoupala na 6,8 kilogramu, v necelých dvou měsících se těšil 10,9 a včerejší vážení ukázalo hmotnost 18,7 kilogramu,“ pyšnila se zooložka přírůstky zdravého jedince. I když to ještě analýza DNA nepotvrdila, podle zoo se s největší pravděpodobností jedná o samičku.

Olomoucká zoo odchovala hrabáče kapského jako jediná zahrada v České republice a současně se připojila ke třem zahradám v Evropě, které letos slaví takový úspěch.

close Mimořádný úspěch si připsala olomoucká zoo, která letos jako jediná v Česku odchovala mládě hrabáče kapského. info Zdroj: Zoo Olomouc zoom_in Hrabáče chová zahrada na Svatém Kopečku od roku 2017 a pozoruhodný savec patří mezí největší návštěvnická lákadla. První mládě, které se podařilo v Zoo Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.


Hrabáče má přibližně 25 evropských zoo, ale pouze sedm z nich jej úspěšně odchovává. „Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik,“ vysvětlila mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.

Prase křížené s klokanem

Hrabáč kapský je živočišný druh, na jehož podobě se příroda „vyřádila“. Vzhledem tento zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, připomíná prase křížené s klokanem. Dlouhé uši jako by si vypůjčil od zajíce. Dokáže je sklopit podél hlavy, což dělá hlavně ve spánku.
„Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA,“ vysvětlovala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Hrabáč je původem z Afriky, kde žije na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kilogramů a dožívá se přibližně 20 let. „Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 centimetrů dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají,“ přiblížila život hrabáče Gronská.
Tuto potravu je při chovu hrabáče v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a chybět nemohou ani oblíbení mouční červi.