Příslušníci 153. ženijního praporu salutovali a Vojenská hudba Olomouc hrála do kroku při pokládání věnců či květin, zvuk hudebních nástrojů utnula minuta ticha. Následovaly proslovy.

„Děkuji studentům, že nás dostali tam, kde v současné době jsme, protože se nyní máme nejlíp, jak jsme se kdy měli. Kladu si ale otázku, jestli dovedeme žít v demokracii déle než jednu generaci. Je to na mladých, aby se snažili udržet, co mají,“ řekl senátor Parlamentu České republiky Lumír Kantor (KDU-ČSL).

Senát v Olomouci zastoupila také poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková (ODS). Připomněla, že oběti uplynulých 100 let nebyly zbytečné.

„Z krve obětí 1. světové války vzešla První republika, z krve Jana Opletala a Václava Sedláčka se znovu zrodila svoboda v listopadu 1989,“ prohlásila. Češi by ale dle jejích slov měli být obezřetnější, aby se o výhody demokracie opět nepřipravili.

Následně se slova ujal primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Sametovou revoluci prožil jako šestnáctiletý student lesnické školy v Hranicích.

„Přiznám se, že jsme v malém moravském městečku neměli tušení, co se v Praze děje. Aktuální a autentické zprávy nám citelně chyběly,“ vzpomínal.

Jak se věci mají, se postupně dozvídal od studentů a herců, kteří vyráželi mimo centrum dění. V tu chvíli pochopil, že jde o historickou událost.

Podle Žbánka je možná i dobře, že mladá generace dnes neumí odpovědět na otázku, co se stalo v srpnu 1968 nebo v listopadu 1989. Může to znamenat, že žijí ve svobodném světě. On sám je s demokracií spokojený.

„Žijeme právě takový život, jaký jsme před 29 lety žít chtěli. Za tuto svobodu a tento život děkuji každému, kdo se tehdy angažoval a riskoval, byť si nemohli ani zdaleka být jistí tím, jak jejich vzdor dopadne,“ dodal.

Naopak negativně na aktuální směřování českého státu pohlíží rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. Upozornil, že se stáváme společností sebestřednou, cynickou a lehce manipulovatelnou.

„Svoboda a demokracie je pro nás už samozřejmostí, možná právě proto jsme tak trochu přestali dávat pozor a nevšímáme si, že o ni zase plíživým, postupným krokem přicházíme. Stále častěji jsme svědky útoku na neziskové organizace nebo na nezávislá média, a to ze strany vrcholných politiků této země,“ postěžoval si.

Na závěr zazněla státní hymna.

Za Mezinárodní den studentstva byl 17. listopad uznán v roce 1941, v České republice se toto datum uctívá státním svátkem od roku 2000. Vztahuje se ke dvěma historickým milníkům, které od sebe dělí půl století – uzavření českých vysokých škol (1939) a začátek Sametové revoluce (1989).

Příští rok si Česká republika připomene 80. výročí od smrti Jana Opletala ze Lhoty u Nákla a 30. výročí od pádu komunistického režimu.