Výběrové řízení vyhrál restaurátor z Litomyšle, který už předtím s olomouckou radnicí spolupracoval. Nyní musí figurky prohlédnout – jak moc jsou poškozené a až pak teprve může určit, jakým způsobem je opraví.

Práce budou rozvrstveny ve čtyřech etapách. Jde o soubor šestnácti polychromovaných dřevořezeb o výšce zhruba pětasedmdesát centimetrů od Karla Svolinského. Na orloji tak vždy zůstane dvanáct soch.

„V úterý si odvezu první čtyři do svého ateliéru a tam provedeme průzkum a diagnostiku jejich stavu. Kompletně by to mělo být hotové do března příštího roku,“ vysvětlil restaurátor Jiří Látal z Litomyšle.

Figurky čeká první oprava od jejich osazení do orloje. Do prostoru, kde jsou umístěné a vystavené povětrnostním vlivům, je těžké se dostat, proto ani restaurátor nemohl přesně zjistit, v jakém jsou stavu.

„Momentálně nemůžu říct, jak dlouho bude trvat oprava jedné figurky a ani jak moc jsou poškozené. Po demontáži a průzkumu budeme mnohem chytřejší než teď. Pak navrhneme materiály a způsob, jak je restaurovat. Také můžeme začít uvažovat, zda je potřeba některé nahradit kopiemi. Podle předběžných odhadů si myslím, že to nutné nebude. Přesto pak odhadneme, kdy budou kopie v budoucnu potřeba,“ vysvětlil Látal.

Radní nejdříve uvažovali, že za necelý milion korun figurky nechají restaurovat a zároveň vyrobí kopie, které by je po dobu prací nahradily. Od záměru však nakonec upustili.

„Od teoretické přípravy jsme se dostali k vlastní realizaci. Vyhlásili jsme výběrové řízení, přihlásil se pouze jeden zájemce, a to akademický malíř Jiří Látal z Litomyšle. Jeho nabídku jsme vyhodnotili jako nejlepší. Nakonec jsme se rozhodli, že kopie zhotovit nenecháme. Rekonstrukce by měla být tak dokonalá a kvalitní, že se budou figurky na orloji točit další desítky let,“ uvedl náměstek primátora Jiří Martinák.

Radnice může figurky opravit jen proto, že jim na to celou částku věnoval olomoucký podnikatel Josef Endl. Devět set tisíc korun dal městu jako dar.

„Jsem rád, že se už s opravami začalo. Radní už o rekonstrukci mluvili jak dlouho, ale pořád se nic nedělo. Nechtěl jsem, aby figurky chátraly, a tak jsem to celé zaplatil. Dohlédnu na to, aby se vše dodělalo,“ poznamenal Josef Endl, který v Olomouci provozuje kasina a herny.

Město první výběrové řízení vyhlásilo už mnohem dříve, ale muselo jej zrušit kvůli nedostatku financí. Záměr opravit figurky však vznikl už v roce 2005 na popud hodináře Karla Schustera, jehož rodina se o hodinový stroj orloje stará už od války.

Hodinář se však už několik let nechce do médií vyjadřovat.

HISTORIE ORLOJE

První zmínka o olomouckém orloji, který je jedním z mála heliocentrických orlojů na světě, pochází z roku 1519. Některé výzkumy však dokazují, že prostor pro obří hodiny řemeslníci upravili v roce 1474.

V roce 1823 se orloj zastavil a dlouhých pětasedmdesát let nefungoval. Až na konci 19. století nasbíral Spolek pro obnovu orloje šestadvacet tisíc zlatých, a tak se mohlo začít s jeho opravou.

Do provozu byl stroj slavnostně uveden v roce 1898, na padesáté výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Za necelých třicet let se vzhled orloje znovu změnil. Ústředním motivem výzdoby se stala alegorie Moravy, německé texty nahradily české a zvonkohra hrála nově píseň Kde domov můj.

Za druhé světové války byl orloj při bojích poškozen a tehdejší vedení města se rozhodlo, že jej nenechá opravit, ale vytvoří zde soudobé dílo. Části původního orloje mohou lidé zhlédnout ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Dnešní podoba v duchu socialistického realismu je dílem Karla Svolinského. Biblické postavy nahradili dělníci a veškerá výzdoba se nese v „budovatelském“ duchu.