Šestačtyřicetiletý kněz se stal obětí tragické nehody, když se na dovolené v blízkosti vodní nádrže Dalešice u Třebíče, podle blíže neupřesněných informací zřítil do strže a smrtelně se při tom zranil.

Děkanův skon potvrdili uherskobrodský starosta a senátor Patrik Kunčar, Pelcova pravá ruka, kaplan Jindřich Peřina i policisté z kraje Vysočina.

Ti v úterý ráno po pohřešovaném začali pátrat, jeho tělo bez známek života objevili v oblasti kolem vyhlídkového altánu Gloriet, stojícího na okraji strže s názvem Divoká rokle, svažující se ke břehům řeky Oslavy. 

"Muž byl v lokalitě se svými známými, kterým se v místech vyhlídky u objektu Gloriet ztratil,“ uvedla Jana Kroutilová z krajského ředitelství PČR kraje Vysočina.

Policisté přijali oznámení o zmizelém knězi kolem osmé ráno, zorganizovali rozsáhlou pátrací akci, do které byli nasazeni policisté, psovodi i policejní vrtulník.

„Muže vypátrali, byl však bez známek života. Příčinu a okolnosti jeho úmrtí jsou předmětem vyšetřování,“ dodala Jana Kroutilová.

Josef Pelc studoval teologickou fakultu v Olomouci, jako kněz sloužil jedenadvacet let. Před příchodem na Slovácko působil v Přerově, Holešově, Velkých Opatovicích a Lipníku nad Bečvou.

I s nemocí se radoval ze života

Hlavním celebrantem úterní zádušní bohoslužby za zesnulého děkana byl kaplan Jindřich Peřina..

Před zaplněným svatostánkem farního kostela v Uherském Brodě ji navečer spolu s ním sloužilo dalších osm kaplanů, kteří po boku Josefa Pelce působili.

„Byl to pro mě šok, když jsem se dozvěděl, že děkan Pelc přišel o život v pondělí v době své dovolené při pádu do nějaké strže u dalešické přehrady. Přitom ten den ráno ještě sloužil ve farním kostele v Uherském Brodě mši svatou. Nikdo zatím ale neví, co přesně se tam stalo, prý se šel navečer ještě projít. Osobně mě to velmi zasáhlo, protože jsme byli přátelé,“ řekl Deníku Patrik Kunčar.

Ten znal děkana jako sebevědomého člověka, který se dokázal radovat ze života, přestože měl zdravotní problémy, tak jako každý druhý člověk.

„Byla to výrazná osobnost, proto jsem nechal vyvěsit na radnici černý prapor,“ uvedl starosta Uherského Brodu.

Na webu uherskobrodské farnosti se v úterý objevila zpráva o večerní mimořádné mši.

„Vzpomínejme na otce Josefa ve svých modlitbách, nechť ho Pán odplatí svým královstvím za vše vykonané nejen pro nás a naši farnost, ale také co se mu dařilo ve farnostech v nichž působil,“ napsal na farních stránkách kaplan Jindřich Peřina.

Hodně cvičil a chodil

Poznámka „Camp Wilsonka“ v děkanově diáři, které si kaplan všiml, naznačovala, kam přesně Josef Pelc zamířil na dovolenou s přáteli.

Autokemp zřejmě nese jméno podle Wilsonovy skály, nacházející se zhruba půl kilometru od něj.

Není přitom vyloučeno, že se právě tímto směrem páter vydal na podvečerní vycházku.

Snažil se udržovat svou tělesnou kondici. Trpěl totiž Bechtěrevovou nemocí, kdy se páteř stává stále méně ohebnou.

„Hodně kvůli tomu cvičil a denně se snažil nachodit deset tisíc kroků,“ upřesnil Jindřich Peřina patrné důvody děkanova výšlapu.

K Wilsonově skále většinu výletníků láká vyhlídka na vodní nádrž.

„Nádherný výhled na střední část dalešické přehrady. Přístup je trochu krkolomný po skále,“ napsal v diskuzi na webu jeden z recenzentů k možnosti zdolání tohoto skalního útvaru.

Jasněji možná vnesou do tragédie až policisté z Třebíče.

Ze Vsetína pocházející Josef Pelc, který se tam narodil 28. ledna 1972, byl pro kaplana Jindřicha Peřinu velkým vzorem.

„Na kněze byl vysvěcen 28. června 1997. Ve zdejší farnosti působil osm let, od 1. července 2010. Já jsem tu jeho kaplanem půldruhého roku,“ vypočetl Jindřich Peřina.

Přiznal, že se od děkana člověk mohl denně přiučit mnoha věcem.

„Dobře zvládal komunikaci s Katolickou školou, charitou i farností. Byl opravdu výborným manažerem i člověkem,“ dodal kaplan závěrem.

Olomoucký student, přerovský jáhen
P. Josef Pelc pocházel ze Vsetína, kde se v roce 1972 narodil. Vystudoval místní gymnázium a po něm v roce 1990 nastoupil do semináře a na bohosloveckou fakultu v Olomouci. Po třetím ročníku studium přerušil a odjel na rok do Texasu, kde pracoval jako dobrovolník v katolické škole v San Antoniu. Po návratu rok studoval teologii jako laik a pracoval také v Českém deníku. Závěr studií prožil opět v Arcibiskupském kněžském semináři a roku 1996 byl vysvěcen na jáhna. Jáhenský rok prožil v Přerově.

Po kněžském svěcení a po povodních, které v roce 1997 tvrdě zasáhly i Přerov a okolí, nastoupil do Holešova jako kaplan. Po dvou letech, v roce 1999, šel na první samostatné místo do Velkých Opatovic, kde strávil čtyři léta. Od roku 2003 pak působil jako farář v Lipníku nad Bečvou a okolních farnostech Hlinsko a Týn. Na začátku července 2010 začal působit v Uherské Brodě.

Zdroj: Arcibiskupství olomoucké