„Existuje podezření, že byla poškozena významná archeologická památka. V této době případ prošetřuje výkonný orgán památkové péče na olomouckém magistrátu. Vzhledem k významu nálezu je však pravděpodobné, že se případ dostane k odboru kultury a památkové péče na krajském úřadě,“ uvedl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie Národního památkového úřadu v Olomouci.

Olomouckému deníku se však v úterý odpoledne vyjádření magistrátních památkářů nepodařilo získat.

Případné poškození pohřebiště správce Národního domu Karel Masař ale odmítl.

„O žádném problému nevíme. Zeminu dělníci odvážejí pod dohledem památkářů a práce postupují tak, jak mají,“ uvedl správce.

Archeologové už na začátku výzkumu předpokládali, že místo nějaké zajímavé nálezy ukrývá, objev pohřebiště však překvapil i je.

„Vděli jsem, že lokalita v centru Olomouce je samozřejmě bohatá, šestadvacet kostrových hrobů, které jsme jenom doposud objevili, jsme však nečekali,“ řekla vedoucí archeologického týmu Hana Dehnerová.

„Na základě pozice těl, jež jsou orientované ve směru východ – západ, a toho, že v hrobech chybějí milodary, si myslíme, že by mohlo jít o pozůstatky z jedenáctého až dvanáctého století. Doufáme, že se to časem podaří určit přesně. Víme však s určitostí, že pohřebiště lidé už ve třináctém století nevyužívali,“ sdělila archeoložka.

„Pravděpodobně jde o jedno z největších pohřebišť z tohoto období v centru města, protože hroby asi pokračují i pod sousední parcelu. Nevíme totiž, v jaké části pohřebiště se momentálně pohybujeme, a jestli jsme na jeho okraji nebo ve středu,“ pokračovala.

V mladohradištním období se podle archeologů pohřebiště už většinou k církevním stavbám vztahovala, nebylo to však vždy podmínkou. Jestli v minulosti v okolí naleziště nějaká sakrální budova stála, je proto otázkou. Důkazy se však odborníkům prozatím najít nepovedlo. Jinou alternativou pak je, že hroby patřily k dnešnímu kostelu svatého Mořice.

Nejstarší nálezy, které se týmu archeologů na tomto místě povedlo doposud najít, jsou tři pravěké stavby.

„Tyto objekty předběžně datujeme do období Lužických popelnicových polí v druhém tisíciletí před Kristem. Tento materiál, ale ještě budeme muset zpracovat a podrobněji posoudit. Až vše umyjeme, ukážou se typické prvky nálezů, podle kterých je budeme moci přesněji dobově zařadit,“ dodala Dehnerová.

O záchraně chátrajícího Národního domu se mluví už léta, pracovní ruch tu ale začal teprve před několika měsíci. Podrobnosti, co přesně v Národním domě po rekonstrukci bude, zatím soukromý investor oprav nechce veřejně prezentovat.