Východní tangenta by tak měla začínat v Holici u Olympie, směrem na sever přetínat Lipenskou ulici mezi hřbitovem a distribučním centrem Lidlu, dále pokračovat katastrem obce Bystrovany, poblíž domova důchodců a překřížit stávající komunikaci z Chválkovic na Svatý Kopeček a končit u Týnečku.

„Snažíme se neztrácet čas v přípravě východní tangenty. Doposud jsme čekali na výsledky schvalování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, což je pro nás územně nadřízený dokument. V rámci těchto zásad kraj schválil její vzdálenější trasu a my s ní tak můžeme počítat a vycházet z ní,“ řekl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS).

„Rozhodli jsme se proto na situaci reagovat návrhem zadání změny olomouckého územního plánu,“ pokračoval.

Návrh zadání změny územního plánu by mělo městské zastupitelstvo schválit na svém červnovém zasedání. To je prvním krokem v přípravném procesu před samotnými stavebními pracemi. Ty by podle primátora mohly v optimistické variantě začít za čtyři až pět let.

Návrh trasy východní tangenty v podobě, v jaké ji navrhl Olomoucký kraj do svých zásad územního rozvoje, vyvolala před dvěma roky odpor některých obyvatel Bystrovan. Ti prosazovali variantu, která měla vést dále od obce.

Vznikla proto petice, ve které více než polovina obyvatel vyjádřila nesouhlas s takovou podobou tangenty.

„Petici jsme oficiálně předali na krajský úřad. Ten však při projednávání zásad územního rozvoje těmto námitkám nevyhověl. Důraz kladl na to, aby trasa vedla 800 metrů od zástavby v Bystrovanech, kdežto druhá varianta by procházela jenom 150 metrů od zástavby v Hodolanech,“ řekl starosta Bystrovan Vladimír Bordovský (nez.).

Bystrovanští také jednali se zástupci olomoucké radnice o možnosti kompenzací v případě, že tangenta bude zasahovat do katastru obce. Petice ovšem tato jednání pozastavila.

Obchvat protne alej na Kopeček

Východní obchvat protne lipovou alej pod Svatým Kopečkem. Nic by na tom ale nezměnila ani kratší varianta, která by vedla blíže městské části Chválkovice. Kritické místo je v dolní části aleje asi 200 metrů za chválkovickým domovem pro seniory.

Památkově chráněná alej tvoří původní spojnici mezi bazilikou a klášterem Hradisko. V historii byla již několikrát narušena, ale dodnes je z větší části zachována. Podle názoru památkářů jí ale hrozí v budoucnu dosud nejvážnější poškození plánovaným obchvatem.

„Ještě je čas zcela nezničit pro budoucí generace monumentální barokní kompozici, v naší oblasti zcela ojedinělou,“ uvedla už loni v říjnu pro Deník Jarmila Marková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Alej vznikala v několika etapách od roku 1680 do roku 1752. Už v roce 1854 ji přeťala železnice a o dvanáct let později rozkázalo velitelství pevnosti zničit všechna stromořadí v těsné blízkosti města.

Další část padla výstavbě rodinných domů na úpatí Svatého Kopečka. Lipová alej, i když z ní zůstalo jen torzo, je od roku 1999 zapsána na seznam nemovitých kulturních památek.