Nelíbí se jim, že kulturní památka připomínající oběti první světové války není v důstojném stavu. Navíc hyzdí historický park.

Od loňského roku se proto obě sdružení snaží určit vlastníka památníku. Chtějí také, aby se začal o objekt starat. Zároveň plánují při obnově pietního místa pomoci.

Karel Šindlář z Olomouce se už patnáct let o mauzoleum zajímá.

Před rokem se rozhodl společně s dalšími nadšenci založit občanské sdružení Společnost pro Srbsko. Sdružení má dosáhnout toho, aby se památka konečně opravila.

„Je ve špatném stavu, což mi velmi vadí. Leží zde ostatky padlých vojáků z první světové války, prostředí tomu však dnes neodpovídá. Naším cílem je proto zjistit, komu vlastně památník patří. Pak se chceme na jeho opravě podílet," vysvětlil předseda sdružení Karel Šindlář.

Právě se zjištěním vlastníka, kterým byla původně Jugoslávská federace, má nadšencům pomoci jiné občanské sdružení s názvem Durancia, které vzniklo též v minulém roce.

„Jsme sdružení historiků, kteří se zajímají o moravské dějiny. Věnujeme se památkám, a když jsou ve špatném stavu, tak se s tím snažíme něco dělat. K mauzoleu mám osobní vztah. Jako dítě jsem si tam chodila hrát, později tajně kouřit. Mrzí mě, v jakém je stavu," popsala historička Alena Ovčačíková, předsedkyně sdružení Durancia.

Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech s výmluvným transparentem

Transparent, který ma Jihoslovanské mauzoleum, zavěsili neznámí aktivisté letos v dubnu. Foto: DENÍK/Petra Opletalová

Vlastníka mauzoleum skutečně nemá

Členům sdružení vadí, že památka nyní hyzdí jinak unikátní Bezručovy sady a jako pietní místo, které má připomínat oběti války, nepůsobí.

S profesorem historie Karlovy univerzity Janem Rychlíkem, který se zabývá i dějinami Balkánu, se proto vrhli na studium pramenů. Chtěli se dopátrat, komu může památka patřit.

„Ověřili jsme si, že teď skutečně žádného vlastníka nemá. Nyní s pomocí odborníka na mezinárodní právo hledáme možnosti, jak majitele určit. Pak plánujeme kontaktovat velvyslanectví dané země a domluvit se s nimi na řešení. Jsme na dobré cestě," vysvětlila Ovčačíková.

Jakmile se sdružení vlastníka dopátrají, tak chtějí na obnově pietního místa spolupracovat.

„Než se podaří s majitelem domluvit, chceme alespoň upozornit na to, že je památník v zuboženém stavu a že existují lidé, kterým to není jedno. Třeba to také pomůže vše urychlit," naznačil Šindlář.

Slovinci slíbili řešení

Léta se o vyřešení majetkoprávních vztahů snaží i olomoucká radnice. Naposledy o tématu jednala s velvyslankyní Slovinské republiky, která byla v Olomouci na návštěvě loni v září.

Přislíbila, že se pokusí vlastnictví spolu s dalšími bývalými jugoslávskými státy dořešit.

Památník pochází z roku 1926 a navrhl jej známý olomoucký architekt Hubert Aust. Je zde pochováno 1188 jugoslávských vojáků, kteří padli v první světové válce.

SOUVISEJÍCÍ: Opravte mě, žádá transparent na mauzoleu ve Výpadu. Dočká se?