První nutrie se na vodních tocích v Olomouci objevily přibližně před patnácti lety.

„Tehdy jsme je poprvé zaznamenali na řece Bystřičce. Dnes už jsou také u mostu u kojeneckého ústavu na Nových Sadech, na Mlýnském potoce v centru města a dalších místech. Populace se už přizpůsobila podmínkám ve městech. Jednak je tam lidé krmí a také si tam sami našli vhodnější a teplejší místa, zdržují se například u výpustí odpadních vod a podobně,“ popsal biolog a soudní znalec v oboru ochrany přírody Vlastimil Kostkan.

Vedle sokolovny v Olomouci by měla vyrůst moderní studentská kolej. Plánuje ji postavit podle návrhu studia Perspektiv společnost Redstone podnikatele Richarda Morávka.
Proměna u olomoucké sokolovny: developer tam postaví moderní studentské koleje

Kolonie nutrií lákají kolemjdoucí k pozorování. Lidé si je fotografují a někteří je také přikrmují, aby se k nim dostali blíž.

„Krmení těchto hlodavců je nežádoucí, do naší přírody nutrie rozhodně nepatří. Problém nastává, když si je kolemjdoucí chtějí prohlédnout zblízka. Pokud jsou jedinci už navyklí na přikrmování, mohou si potravu od lidí vynucovat a kousnout je. Dospělý jedinec má okolo sedmi kilogramů, to už je poměrně velké zvíře. Navíc mohu přenášet některé choroby, například leptospirózu,“ upozornil biolog.

Nutrie říční, které se v regionu pohybují ve volné přírodě, pocházejí ze zrušených chovů. V minulosti je lidé ve velkém chovali hlavně na maso a kožešinu.

„Buď zvířata z chovů unikla nebo ve chvíli, kdy se to už chovatelům přestalo finančně vyplácet, vypustili je do přírody, aby se jich zbavili. Tito hlodavci škodí vodohospodářům, protože vyhrabávají nory v březích vodních toků. Nutrie jsou všežravci, na jaře si občas přilepší nějakým obojživelníkem, škody mohou dělat také na zemědělských nebo zahradních kulturách,“ dodal závěrem Vlastimil Kostkan.

Dělnický dům v Olomouci-Černovíře, leden 2024
Ostudy Olomouce, 2. díl: Dělnický dům v Černovíře

Zajímavosti o nutrii říční 

- první hlodavci byli dovezeni v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí

- délka těla 40 až 80 centimetrů

- dospělec váží pět až deset kilogramů

- původní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno je několik dalších variant – bílá, zlatá, stříbrná, černá či safírová

- má nápadně oranžové hlodáky

- je výborný plavec, na zadních nohou má plovací blány

- pod vodou vydrží až 4 minuty

- v březích si tvoří až 15 metrů dlouhé chodby

- vchod o průměru 20 centimetrů je umístěn na úrovni hladiny

- nejaktivnější jsou za šera, podstatnou část dne tráví ve vodě

ZDROJ: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR