I když se na Masarykovu třídu od pátečního rána vrátí běžný provoz, stavby v okolí mostu budou ještě nějakou dobu pokračovat. Budování nových náplavek podél řeky Moravy by mělo skončit v září.

Připomeňte si - uzavření a bourání starého mostu 2020

Ve čtvrtek hodinu po poledni na novém mostě pojmenovaném po Václavu Renderovi, tvůrci Sloupu Nejsvětější Trojice, proběhl malý ceremoniál. Ke slavnosti přivezla hosty tramvajová souprava, hrála kapela a olomoucké novince požehnal i kněz.

„Cením si toho, že se podařilo vybudovat tak zajímavou a kvalitní stavbu, že si zhotovitel poradil s náročnou prací uprostřed hustě obydlené části města a zvládl i dodržet slíbený harmonogram. Jsem moc rád, že se už most otevírá do běžného provozu a věřím, že s ním budou dnešní Olomoučané i další generace spokojeny,“ uvedl primátor Mirek Žbánek při křtu nové stavby.

„Most vede přes vodu a voda je symbolem života. Přál bych si, aby se s dokončením stavby do celé této části města vrátil bohatý život, který byl po dobu stavby do značné míry limitovaný,“ doplnil náměstek Matouš Pelikán.

VIDEO: Slavností průjezd tramvají přes nový most

Zdroj: Youtube

Stavba mostu, kterému se kvůli jeho zvlněné linii říkalo lidově Rejnok trvala 22 měsíců. Začala v září 2020 a skončila v červnu 2022. Zahrnovala výrobu mostní konstrukce, dopravu z Itálie do Olomouce, kompletaci jednotlivých komponentů, technicky složité vysunutí 290tunových kolosů nad řeku, neméně náročné propojení všech inženýrských sítí, položení kolejí a všech konstrukčních vrstev vozovky.

Pojmenování nové stavby po významné osobnosti je v jiných městech letitou praxí, v Olomouci jde však o novinku.

„Václav Render si takovou poctu zaslouží, byl to umělec a patriot, který ve městě zanechal řadu významných děl, kromě jiného mramorový oltář v našem kostele svatého Mořice, a inicioval a sám z velké části i zaplatil stavbu monumentálního sloupu Nejsvětější Trojice,“ připomněl mořický probošt otec František Hanáček, který nové stavbě požehnal, aby sloužila k prospěchu veřejnosti.

Okolí řeky Moravy mezi mostem v Komenského a Klášterním Hradiskem v Olomouci změní III. etapa protipovodňových opatření
Chystá se proměna další části Moravy v Olomouci, má být architektonická soutěž

Most Václava Rendera

- Nový most na Masarykově třídě je ocelový s betonovou deskou, složený ze dvou polí. Jeho celková délka činí 63,3 metru, široký je 26,3 metru. Most vede ve výšce 7,65 metru nad dnem řeky Moravy.
Nový most Václava Rendera na Masarykově třídě v Olomouci, 30. června 2022Nový most Václava Rendera na Masarykově třídě v Olomouci, 30. června 2022Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň- Konstrukce nového mostu i samotné koryto Moravy pod mostem je navrženo tak, aby zajistilo převedení průtoku 380leté vody o průtoku 650 kubíků za sekundu.
- Most navrhl v roce 2014 architekt Antonín Novák z atelieru DRNH
- Konstrukci vyhotovila a v Olomouci na místě sestavila italská firma Maeg Montevarchi.
- Náklady na stavbu (bez dopravního napojení) jsou cca 100 milionů korun
- Stavba začala v září 2020 a skončila v červnu 2022

Od dálničního betonu k Rejnokovi

Most spojuje dva břehy Moravy na mimořádně důležité tepně mezi hlavním nádražím a centrem města. Protože je na tak frekventovaném místě a je téměř pomyslnou branou staré části města, hodně záleželo i na podobě stavby. To se promítlo do geneze jeho zrodu.

"Když byly roku 2014 zveřejněny v rámci příprav na II. B etapu protipovodňových opatření původní návrhy mostu, vzbudilo to vlnu nesouhlasných reakcí. Návrh představoval ryze technicistní řešení, které se na významné místo nehodilo. Tehdejší vedení města proto i s rizikem zdržení stavby trvalo na změně podoby mostu," přiblížil mluvčí olomoucké radnice Michal Folta.

Původní návrh nového mostu na Masarykově tříděPůvodní návrh nového mostu na Masarykově tříděZdroj: Zdroj: MmOl

Poprvé v novodobé historii se tak radnice obrátila přímo na renomovaného architekta Antonína Nováka z atelieru DRNH, v té době čerstvého držitele titulu Architekt roku, s výzvou k vypracování originální konstrukce mostu.

„Chtěli jsme, aby na tak důležitém místě vyrostla elegantní a architektonicky hodnotná stavba. Napadlo nás, že by mohla obsahovat i nějaké reminiscence na známý ocelový most s obloukovou konstrukcí z 19. století,“ vzpomíná tehdejší náměstek primátora Jan Holpuch.

Zkušený architekt pak v prosinci 2014 skutečně představil radním originální návrh. Spočíval v konstrukci se třemi nosnými ocelovými zvlněnými oblouky. Právě jejich zvlnění dávalo konstrukci lehkost a až zdání pohybu, připomínajícího „let“ rejnoka vodami oceánu. Rejnok byla i přezdívka, kterou návrh rychle dostal.

Vizualizace nového mostu v Masarykově ulici přezdívaného 'Rejnok'. Autorem návrhu mostu je Antonín Novák - Architekti DRNH s.r.o.Vizualizace nového mostu v Masarykově ulici přezdívaného 'Rejnok'. Autorem návrhu mostu je Antonín Novák - Architekti DRNH s.r.o.Zdroj: MmOl

Novákovy oblouky přitom nebyly jen efektním prvkem, ale řešením technických požadavků investora, tedy Povodí Moravy, s. p., aby do koryta řeky nezasahovaly mostní pilíře. Vypracování nového návrhu a veškeré projektové dokumentace i získání potřebných povolení trvalo do července 2015.

Na harmonogram stavby to ale nakonec vliv nemělo. Náklady na přemostění řeky v ortogonální architektonické podobě dosáhly zhruba 100 milionů korun. Nový návrh mostu se i díky pomoci tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky podařilo zařadit jako vyvolanou investici do rámce státní dotace na protipovodňová opatření.

Most přes Moravu na Masarykově třídě v OlomouciStarý most přes Moravu na Masarykově třídě v Olomouci - bourání začalo v roce 2020Zdroj: Deník / Jiří Kopáč

Specifická byla i sama stavba. Uprostřed husté zástavby a rušné komunikace vede velké množství inženýrských sítí, které nesměly být během stavby přerušeny, přes staveniště se také po celou dobu dalo pěšky procházet.

Starý betonový most se proto boural po částech a nový stavěl po polovinách. Inženýrské sítě musely být nejprve umístěny na zbývající části starého objektu a následně přeneseny na již dokončenou novou část.

Také vysouvání konstrukcí mostu, smontovaných až na místě, bylo technickým oříškem, navíc se lišil postup v případě jedné a druhé poloviny konstrukce. Využit k tomu byl systém kolejnic a hydraulických pístů.

Zdroj: MmOl