Noví nájemníci zde nedostanou doplatek na bydlení, i kdyby splnili obecné podmínky pro jeho přiznání.
Celkem jde o pět lokalit, konkrétně pět bytových domů.
Vlastníci opatření napadli. Město námitky zamítlo.
Radnice chce opatřením zabránit časté obměně obyvatel těchto domů a účelovému pronajímání bytů lidem na dávkách.
„Byli jsme terčem kritiky obyvatel za to, jak to v těchto lokalitách vypadá. I když situace ve Šternberku není zdaleka tak problematická, jako v některých městech na severu Čech, je nutné ji řešit. Vyhláškou chceme zamezit častému střídání rodin v těchto místech a zlepšit zde soužití,“ vysvětloval místostarosta Libor Šamšula.
Majitelé bytových domů využívají sociální systém, a podle pracovníků městského úřadu se nezajímají o podmínky bydlení svých nájemníků.
„Město by zde chtělo mít stabilní nájemníky, kteří by žili v bytech na odpovídající hygienické úrovni,“ uvedla vedoucí odboru sociálních věcí Jitka Zajacová.
Hluk i obavy z nákazy
Z okolí těchto nemovitostí přicházejí opakované stížnosti. Sousedům a kolemjdoucím vadí nepořádek, hluk, časté slovní útoky ze strany obyvatel těchto bytových domů či obavy ze šíření možných nákaz.
Úřady v lokalitách evidují vysokou zadluženost sociálně vyloučených osob.
„Jsou zde opakovaná zjištění ze strany městské policie, odboru životního prostředí, ale i orgánu sociálně právní ochrany dětí,“ zdůraznila Zajacová.
Majitel: Omezeno právo podnikat
Vlastníkům domů se opatření, které nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, nelíbí.
Proti návrhu vyhlášky zveřejněném vloni v říjnu jeden z nich bezúspěšně protestoval. Napadl, že město řádně nedoložilo narušování veřejného pořádku ze strany nájemníků a neobrátilo se na Policii ČR.
„Cítím se být dotčen ve svém právu podnikat garantovaném Listinou základních práv a svobod,“ napsal Ondřej Gábor městskému úřadu. Město námitky jako nedůvodné zamítlo.
Vloni Gábor uspěl se žádostí o dotaci z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.
Na „domě hrůzy“, který je kulturní památkou, opravil fasádu. Tehdy počítal, že rekonstrukce průčelí přijde na 970 tisíc korun.
„Nebude to levné, ale číslo 18 bude nejkrásnější v ulici. Jsem rád, že odsouhlasili dotaci,“ reagoval tehdy Ondřej Gábor, vlastník měšťanského domu se čtyřmi prostornějšími byty a jednou garsonkou. Uvnitř se však dlouhodobě neinvestovalo.
Nejde o vhodný nástroj, míní konzultant
Legislativní možnost danou novelou zákona o hmotné nouzi už předloni chtěli využít v Moravském Berouně, kde rada města ve spolupráci s městskou policií vytipovala tři až čtyři bytové domy ve vlastnictví přespolních spekulantů, kde je mezi nájemníky řada chronických „potížistů".
Agentura pro sociální začleňování však varovala před schválením těchto opatření.
„Není to vhodný nástroj, když města a obec nemají kvalitní síť podpůrných opatření a systém sociálního bydlení pro ty, kteří se v oblasti bydlení dostanou do těžké situace,“ reagoval Břetislav Fiala, konzultant pro Jesenicko, Mikulovicko a Moravský Beroun.
„Ve chvíli, kdy není pro tyto lidi kvalitní alternativa, není možné omezovat obchod s chudobou, protože je to dostane do ještě větší nouze. A řešení stejně následně dopadne na města a sociální služby v daném místě,“ upozorňoval už v době, kdy nástroj připravovali v Moravském Berouně.