Na nárožních slunečních hodinách začal akademický malíř a restaurátor Radomír Surma pracovat již v roce 2016. Společně s olomouckým historikem Leošem Mlčákem řešil po odborné stránce jak heraldické podoby orlic, tak pozadí výjevu i různé detaily.
„Z dobových fotografií se bohužel nedalo vyčíst téměř nic, spoustu detailů jsem musel autorsky dotvářet. Nakonec jsem sluneční hodiny pojal zcela nově. Jakmile byly návrhy hotové, řešil jsem všechny podrobnosti se slunečními hodináři, aby pokud možno co nejlépe ukazovaly čas,“ vysvětlil Radomír Surma.
Několikrát přepočítat
Všechny olomoucké sluneční hodiny nejprve takzvaně počítal sluneční hodinář Miloš Nosek.
„Natočení stěn a záklon od svislého směru se s ohledem na starobylost budovy radnice na jedné stěně vzhledem k její křivosti lišil i o několik stupňů, což bylo nutné do výpočtů zahrnout. Hodiny bylo nutné několikrát přepočítat, proporce musely odpovídat měřením z předloh,“ vysvětlil sluneční hodinář z Hradce Králové.
Přípravné práce na největších slunečních hodinách začaly na budově radnice loni v létě, kdy byl pro „obraz“ o rozměrech 405 krát 421 centimetrů pečlivě nachystaný podklad. Tehdy se Radomír Surma obrátil na dalšího slunečního hodináře Petra Weisse ze Svitav.
„Podrobně jsem speciálním měřicím přístrojem všechno znovu zaměřil a hodiny jsme opět přepočítali. Udělali jsme opět maximum pro to, aby ukazovaly co možná nejpřesněji,“ vzpomněl Radomír Surma.
Přesnější než se čekalo
To, že sluneční hodiny fungují přesně tak, jak mají, si sluneční hodinář Petr Weiss nyní ověřil při několika kontrolních měřeních.
„Jsou dokonce přesnější, než jsme původně předpokládali. Museli jsme počítat s odchylkou radniční zdi, protože fasáda takzvaně ´hraje´. Měření teď prokázala, že všechny sluneční hodiny na radnici se naprosto shodují v ukazování času a jsou velmi přesné, což nás moc těší,“ řekl olomoucký rodák, který se slunečními hodinami zabývá již tři desítky let.
Nové sluneční hodiny se staly unikátní turistickou atrakcí. Zastavuje se u nich také spousta Olomoučanů, kteří si je prohlížejí a sledují, jak přesně odměřují čas. Pozornost poutají především ty nárožní.
„Je to vlastně dekorativní obraz, na budovu radnice se díky nim znovu vrátily barvy. Velké sluneční hodiny jsou brány jako výjev. Dvoje menší jsou určené k měření času, jsou přesnější a ukazují čas v intervalech patnácti minut,“ popsal Radomír Surma.
Vadit mohou barvy i orlice
Ohlasy na obnovené hodiny jsou podle něj převážně kladné s ohledem na to, že se jedná o nový prvek, který na radniční budově desítky let nebyl.
Mezi žijícími Olomoučany už podle něj není žádný pamětník, který by si je pamatoval.
„Někomu se možná mohou zdát příliš výrazné a hodně barevné, jiný zase může mít výhrady k habsburské orlici. Na období Habsburků se často takzvaně háže špína, ale nebýt jich, tak bychom možná Olomouc neměli v tak krásné barokní podobě, v jaké ji máme dnes a jsme na ni hrdí. Smyslem tohoto obrazu je historická kontinuita, díky těmto slunečním hodinám se Habsburkové vlastně rehabilitují,“ míní akademický malíř a restaurátor Radomír Surma.
