Někteří se nemohou ztotožnit s jeho podobou.

„Nelíbí se mi. Za prvé proto, že stojí na ploše, která byla po léta otevřená a poskytovala jakýsi prostor pro nadechnutí v jinak zastavěném centru. Za druhé její samotný vzhled připomíná spíše architekturu 
z dob dávno minulých," podělil se o názor Olomoučan Jiří Procházka.

Další kolemjdoucí se pozastavovali nad jednotlivými detaily, které pozorují z ulice.

„Prvek kostkované orlice je celkem zdařilý, ale celkově se mi na budově nelíbí zvolené barvy, fasáda a její proporce. Kladně bych pak ohodnotil nadzemní propojení s budovou současného magistrátu. Lávka je dobrý nápad, usnadní přechod mezi úřady," řekl Martin Krátký.

V novém polyfunkčním domě podle Pavla Molla, zástupce společnosti Namiro, která je investorem a také majitel stavby, nyní panuje zkušební provoz a vše se chystá na kolaudaci.

Otázky na vzhled přesunul Pavel Moll na architekta.

„Jako investorovi nám šlo především o kvalitu použitých materiálů a provedení, o funkčnost a také o snadnou údržbu," podotkl Pavel Moll.

Jak šel čas

Prostranství před nynějším magistrátem (dříve sídlo Dopravních staveb) 19. dubna 2004, 29. září 2005, 12. ledna 2013. Foto: DENÍK/ Jiří Kopáč

Jak šel čas: prostranství před současným magistrátem 19.4.2004, 29.9.2005, 12.1.2013

Návrat k tradičním hodnotám

Spoluautor podoby Namira architekt Stašek Žerava z ateliéru Bonmot popsal své základní myšlenky při tvorbě návrhu.

„Oponenti stavby Namiru vyčítají nedostatek ,soudobého střihu'. Jenomže přesně o to nám šlo, nabídnout alternativu. Snažit se 
o návrat k tradičním hodnotám, ke klasické kompozici, 
k uplatnění výtvarných děl," poznamenal Stašek Žerava 
s tím, že se nechtěl od počátku držet současné, do nekonečna se opakující a čím dál víc nudící architektury. A vysvětlil proč.

„Lidé čím dál víc postrádají životní jistoty, záchytné body. Někdo je hledá ve východní filozofii, někdo v přírodě, někdo v drogách, někdo v historii. Architektura je zrcadlem doby – a tato stavba zrcadlí právě tu potřebu hledání tradičních hodnot způsobem architektuře vlastním," vysvětlil Stašek Žerava.

Alej spojí Čechovy sady a parčík

Nemovitost v sobě spojuje několik funkcí. Jednak je to parkování, ale také zde lidé najdou kromě kanceláří obchody, služby a několik bytů. To, že stavba vyrostla na kdysi otevřeném prostoru a přepažila takzvaný olomoucký parkový prstenec, je podle architekta následek nedůslednosti měs­ta.

„Tradiční myšlenku propojení olomouckého parkového prstence v minulosti samospráva nedokázala v celém rozsahu zakotvit do svých územích plánů. Přesto jsme se pokusili tuto myšlenku alespoň symbolicky obnovit, například vytvořením parkového náměstí před čelní fasádou, ustoupením a rozvolněním fasády v ulici Wellnerova, kde je vysazena stromová alej, která spojí Čechovy sady a parčík u univerzitní tělocvičny," zmínil Stašek Žerava.

Zazelenat by se v budoucnu mělo také nároží na straně sousedící s polyfunkčním objektem Mera, známým jako Ušák.

„Architektonický záměr Namira je na první pohled jasný – vybočit z řady, vyhnout se purismu a strohosti dnes módních, ale bezduchých krabic. Usilovali jsme o pravý opak, o vyvolání emocí," vyzdvihl olomoucký architekt.

Nájemní smlouva stále není hotová

Objekt bude stát zhruba 
400 milionů korun. Město dokončuje detaily nájemní smlouvy, která sem přestěhuje několik oddělených úřednických pracovišť.

Majitelé Namira mohou být spokojeni, za jeden metr čtvereční bude město platit 3500 korun.

Právě přesný údaj výměry zatím smlouva nemá. Prozatím se hovoří o zhruba 6300 metrech čtverečních, což představuje roční nájem ve výši více než dvaadvacet milionů korun.