„První tři chatky jsou odstraněné. Od majetkoprávního odboru magistrátu máme přesně určené objekty, které máme strhnout a zlikvidovat,“ popisoval Michal Kollár, provozně-technický náměstek TSMO.
Pracovníci postupně vykáceli dřeviny, které jsou bezprostředně nutné, aby se následně dostali k určeným zahradním domkům.
Likvidaci prvních staveb sledovali i bezdomovci, kteří obývají chatku na okraji kolonie poblíž novosadského mostu.
„S majitelem to mám domluvené, že jsem tady. To ještě potrvá, než odtud půjdu pryč. Hlavně vepředu, kde jsou nekrásnější chaty a majitel to nechce pustil. Letos to nebude,“ spekuloval zhruba třicátník.
Dva požáru v lednu
Dvě boudy v této části osady v lednu vyhořely.
„Nevím, kdo to podpálil. Spal jsem. Byly prázdné, tam nikdo nebydlel. Ale krade se tady, chodí sem různé osoby. Tak bych to viděl,“ poukázal bezdomovec.
Ve zrušené zahrádkářské kolonii hořelo 16. a 26. ledna. Poprvé zasahovali hasiči u požáru dvou objektů – chaty a skleníku. Škoda se pohybovala kolem 320 tisíc korun. Případy prošetřuje policie.
„Policisté se požáry zabývají. V jednom, starší datum, již zahájili úkony pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Druhý šetří jako přestupek proti majetku,“ sdělila policejní mluvčí Petra Vaňharová.
Zahrádkáři nesouhlasí
Část opatření, označená jako IV.A etapa, již má platné stavební povolení. Zahrnuje zejména pravý břeh u čistírny odpadních vod. Ten se sníží a modeluje a řeka se propojí se zbytkem historického koryta na levém břehu, které má charakter mrtvého ramene. Území je od roku 1998 v územním plánu vymezeno právě pro realizaci protipovodňových úprav.
Zahrádkářská osada z osmdesátých let zůstat nemůže. Pozemky si zahrádkáři pronajímali od města na dobu určitou. Skončila vloni v listopadu.
Nájemci s projektem dlouhodobě nesouhlasí. Připravili vlastní návrh, jenž by umožnil zachování osady. Na krajský úřad podali odvolání, hejtmanství však žádost zamítlo.
Řešení, které navrhovali, by podle závěru krajského úřadu nemohlo splnit dostatečnou ochranu před povodní. Nespokojení zahrádkáři se obrátili na soud a ministerstvo po místní rozvoj.
Rekreační využití lokality
Podle Povodí Moravy zajistí etapa IV. A dostatečnou bezpečnost protipovodňové ochrany pro Nové sady včetně odvedení dešťových srážek z této lokality.
„Na řeku bude napojeno stávající říční rameno o délce 1005 metrů na levém břehu a další ramena o délce 540 metrů vzniknou na pravém břehu Moravy. Na pravém břehu bude na nová ramena navazovat síť dočasně zatápěných ploch, které budou postupně přecházet do trvalých travních porostu. Na levém břehu přibude k nově napojenému ramenu rozsáhlý mokřad,“ přiblížil proměnu mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Tato opatření se podle odborníků budou podílet na zvýšení kapacity koryta a zlepšení odvádění povodňových průtoku z města.
„Na pravém břehu bude podpořené rekreační využití lokality pro obyvatele, kteří se tak nově dostanou do těsné blízkosti říčních biotopů i samotné řeky Moravy,“ popisoval mluvčí.
Přírodě blízké opatření koncepčně navazuje na předchozí realizované etapy a počítá s ochranou území na průtok 650 m3/s.
„Po dojednání a podpisu smlouvy s městem požádáme o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V závislosti na posouzení žádosti a průběh veřejné soutěže na zhotovitele prací bychom mohli zahájit práce letos na podzim,“ sdělil Petr Chmelař.
Odhadované náklady činí 285 milionů korun.
„Budou ještě upřesněny. Finální cenu budeme znát po vysoutěžení zhotovitele. Obvykle se nám tímto způsobem daří cenu staveb znatelně snížit,“ dodal.