Zásadní úpravy řeky na jihu města podle odborníků zajistí revitalizaci řeky, obnovu původního řečiště, posílení rozlivů do říční nivy a napojení odstaveného ramene na levém břehu, kde vznikne tůň. Při proměně řeky nudou využita přírodě blízká opatření. Výsledkem má být kapacitní koryto s meandrující částí.

„S ohledem na množství ekologických prvků, které tato stavba přinese, se bude lokalita dále přirozeně rozvíjet a stane se velkým potenciálem pro rekreaci Olomoučanů,“ poukázal primátor Olomouce Miroslav Žbánek při zahájení etapy s označením IV. A.

Na staveništi je již rušno. Probíhají terénní úpravy či shrnutí vrchní půdní vrstvy, jež bude následně využita na zemní hráz a pro modelování pravobřežní bermy.

„Na to navážeme pracemi na přeložkách inženýrských sítí a navyšováním hráze podél čistírny odpadních vod,“ přiblížil průběh prací generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Metr vody nad zrušenými zahradami

Práce probíhají podél řeky Moravy v úseku od železničního mostu po silniční most spojující Nový Svět a Holici.

Na pravém břehu musela protipovodňové ochraně ustoupit zahrádkářská kolonie. Zimní povodeň na konci roku 2023 podle odborníků jen potvrdila, že kolonii není možné z řešení protipovodňové ochrany města vynechat - v těchto místech měla hladina skoro metr.

Kromě protipovodňové role bude mít opatření na jihu města i krajinotvorný potenciál.

„Revitalizace mrtvého ramene je ukázkou obnovy říčního systému. Samostatně, bez vazby na protipovodňovou ochranu, byla připravena již v roce 1997. Provedení ale paradoxně zhatila právě povodeň. Teprve nyní se tak stane plnohodnotnou součástí ramenného systému řeky, bude živé s přirozenou reprodukcí rybích druhů, které pro rozmnožování nemají podmínky v hlavním toku,“ uvedl vedoucí životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Celkové investiční náklady představují 170 milionů korun. Investorem akce, na které se podílí Olomouc, je Povodí Moravy. Financování bude zajištěno prostřednictvím dotace z Operačního programu životního prostředí. Hotovo by mělo být v prosinci 2025.

Rekreační potenciál na severu

Olomouc již připravuje proměnu řeky a jejího blízkého okolí v severní části města. Radnice na ni vypsala krajinářskou soutěž. Zájemci z řad architektů a krajinářů si už terén prohlédli. Termín pro podání návrhů do prvního kola končí v pátek 26. dubna.

„První fáze soutěže by měla přinést koncepční řešení, ve druhé fázi bude prostor pro jeho konkrétnější vypracování,“ vysvětlil náměstek pro strategii a rozvoj Tomáš Pejpek.

VIDEO: Třetí etapa ochrání oblast od Letné po Černovír

Třetí etapa protipovodňových opatření má ochránit Letnou, Lazce, část Hejčína, Černovír a okolí Klášterního Hradiska. Město vypsalo krajinářskou soutěž. Termín podání návrhů do prvního kola končí 26. dubna. | Video: Tauberová Daniela

Vyhlášení soutěže dlouhodobě připravovalo město s investorem Povodím Moravy.

Tato etapa protipovodňových opatření má ochránit Letnou, Lazce, část Hejčína, Černovír i okolí Klášterního Hradiska.

Úpravy budou zahrnovat nejen hlavní tok, ale soutok s Trusovickým potokem a uzavírací hráz. S tou návrh počítá mezi Černovírem a Hejčínem.

Proměna řeky na severu Olomouce bude mít i rekreační potenciál.

Nový ostrov u Hynkova

Dosavadní etapy ochrany proti velké vodě v Olomouci tvoří podle Povodí Moravy největší komplex protipovodňových opatření na Moravě.

„Všechny dokončené etapy úspěšně kombinují přírodní a technické prvky a získaly také řadu ocenění. Připravovaná třetí etapa je posledním dílem celého komplexu a věřím, že kromě účinné protipovodňové ochrany má nesmírný potenciál vytvořit z řeky významný prvek ekologické stability i společenského života. Práce s Moravou v Olomouci se stala obrovskou inspirací pro další česká města,“ vyzdvihl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Zásadní pro protipovodňovou ochranu Olomouce, ale také Litovle a menší sídla v okolí, jsou lužní lesy s obrovskou retenční schopností a meandry řeky Moravy. Při posledních zimních povodňových vlnách sehrály klíčovou roli.

Zimní povodně se také postaraly o jedinečnou přírodní zajímavost: protrhly meandr na řece Moravě pod Hynkovskou lávkou.

close Protipovodňové ochraně přirozeně pomáhají lužní lesy a tamní meandry Moravy. Na snímku přírodní unikát: nově protržený meandr pod Hynkovskou lávkou. info Zdroj: Katedra geoinformatiky UP a Správa CHKO Litovelské Pomoraví zoom_in Protipovodňové ochraně přirozeně pomáhají lužní lesy a tamní meandry Moravy. Na snímku přírodní unikát: nově protržený meandr pod Hynkovskou lávkou.

„Zimní povodňové vlny protrhly víc jak deset metrů širokou šíji meandru. Nedaleký Kenický meandr protržený v roce 2012 měl šíji širokou jen dva metry. Vznikl tak nový ostrov, nové koryto a v místě původního toku říční tůň srpovitého tvaru,“ informovala o unikátním úkazu Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.