Stavět se ale možná bude nejdříve za patnáct let. Už příští rok však mají vodáci dostat k dispozici menší umělé jezero.

Aktuálně chce firma Štěrkovny Olomouc otevřít další ložisko štěrkopísku u Morávky, levého ramene řeky Moravy.

Surovinu zde předpokládá dobývat od příštího roku pět let.

„Pro celý záměr bude využito stávajícího zpracovatelského areálu a zázemí již dříve vybudované štěrkopískovny Grygov,“ stojí v dokumentu, které je součástí posuzování vlivu těžby na životní prostředí.

Po dokončení těžby odhadované na rok 2023 se má z místa dnešního pole stát mozaika biotopů.

„Důvodem jsou migrační koridory pro zvěř. Vzniknou zde mokřady, remízky, tůňky. Kdysi zde byly pastviny a bažiny, po válce se tu prováděly meliorace. Snaha je opět krajinu dělit a více bránit splachům půdy,“ řekl člen představenstva společnosti a závodní lomu Roman Schneider.

Těžba štěrkopísku u Grygova

Doprava by narůst neměla

Vesnice v okolí větší zátěž nečekají.

„Jak jsem studoval projektovou dokumentaci, dojde sice k rozšíření území, ale těžba ani doprava by se navyšovat neměly, tím pádem ani prach a hluk,“ řekl grygovský starosta Tomáš Kubáček.

V lokalitě se může podle odhadů a vývoje trhu těžit třeba dalších patnáct let.

Obce z toho těžkou hlavu nemají, chtějí si ale pohlídat, jak bude rozsáhlý prostor vypadat po skončení těžby.

Jezero vrátí Olomouci, bude na sport 

Letos by měly štěrkovny zrekultivovat severní jezero s rozlohou přibližně šestnácti hektarů.

„Do konce roku plánujeme ukončit rekultivaci, příští rok by ho dostalo zpátky město Olomouc coby vlastník. Využitelné bude pro sport,“ dodal Schneider.

Zázemí by tam mohli najít například olomoučtí kanoisté.

U Blateckého mlýna se těží zhruba dvacet let. Katastrálně dotčené obce už si zvykly.

„Těžbu zahájili v roce 2001. Zatím musím zaklepat, že spolupráce se štěrkaři je dobrá a když se objeví nějaký problém, promptně ho vyřeší, což jsem rád,“ vzpomněl případy štěrku vysypaného na silnici.

Nechceme, aby to vypadalo jako na Nákle 

Vesnicím přísluší ze zákona náhrada z těžby. V tomto případě ale další peníze nečekají.

„Co jsem zjišťoval, na rozšíření provozovny už by se to nevztahovalo, protože by se to neprojednávalo podle horního zákona, ale podle nějaká jiné legislativy,“ podotkl Kubáček.

Doplnil, že proti uznanému ložisku vystupovat nejde, po jeho vytěžení by si však přál pro rozlehlé umělé jezero v jižní části rozumné využití.

„Bylo by dobré, kdyby se do budoucna vodní plocha vyřešila tak, aby nás neobtěžovala další hlukem. Nechceme, aby to tady v budoucnu vypadalo jako na Nákle. Budeme se muset zasadit o to, aby nám to nepřineslo problémy,“ vyhlížel starosta Grygova.

V Blatci, pod který nový dobývací prostor náleží, to vidí podobně.

„V územním plánu Olomouckého kraje je tam vybudování veslařského kanálu s rekreačním zázemím. Nevíme, jak to všechno dopadne, nicméně bychom to určitě uvítali,“ sdělil starosta Blatce Pavel Skládal.

Dvoukilometrový areál pro veslaře

O dvoukilometrovém veslařském kanálu se uvažuje na jižním jezeře. Olomoucký kraj s ním počítá ve svém územním plánování.

U Grygova je ve strategických dokumentech navrženo „orientační směrování rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu“.

Příslušná územní studie z roku 2008 podrobně rozpracovává možnost vzniku veslařského kanálu po ukončení těžby a rekultivaci.

Uvádí například 250 metrů dlouhou tribunu nebo vratný kanál.

Počítat s velikým sportovním areálem v dohledné době by ale bylo předčasné.

I kdyby se odhadovaná doba těžby zkrátila, zásadním úkolem bude dát dohromady potřebné peníze.

„Za nás bude nachystaná polovina práce, tedy hrubá podoba místa. Pak bude také záležet na financích,“ zdůraznil Roman Schneider.