Nováček: obložení fakulty na Envelopě je ekologický nesmysl

Spolupracujete s vědci z celého světa na projektu zaměřeném na budoucnost Země. Čeho konkrétně se záměr týká a jak jste se k němu dostal?
Na Millenniu se podílí asi dva tisíce expertů z celého světa včetně rozvojových zemí. U projektu jsem od začátku, tedy od roku 1992. Zabýváme se různými globálními trendy. Každoročně na schůzích ve Washingtonu aktualizujeme patnáct globálních výzev, mezi které patří například nedostatek vody, populační trendy či udržitelný rozvoj.

Co z probíraných témat by se mohlo dotknout i České republiky, popřípadě Olomouckého kraje?
Zabýváme se migrací v souvislosti s klimatickými změnami a poškozováním životního prostředí. A migrace lidí z rozvojových zemí se České republiky dotýká už dnes a tento trend bude sílit. V případě výrazných klimatických změn by se stěhování mohlo stát procesem, který nebudeme schopni řídit.

Mohl byste říct něco o svém působení v Agentuře rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje (ARPOK)?
V kraji podporujeme již čtyři roky rozvojové vzdělávání a globální výchovu – především formou přednášek a besed na školách. Vše i pro veřejnost. Další naší aktivitou jsou zahraniční projekty, zejména na Haiti, v Srbsku, Moldavsku a Mongolsku. Na tyto projekty získáváme finanční dotaci od ministerstva zahraničních věcí, od zahraničních, například rakouských partnerů a v případě Haiti od soukromých dárců. Vůle Olomouckého kraje výrazněji se angažovat v rozvojových zemích je prozatím bohužel velmi omezená. Hodně nám pomáhají studenti z místní univerzity jako dobrovolníci.

Co byste navrhoval, aby se v kraji změnilo?
Olomoucký kraj se samozřejmě potýká s vážnými problémy, jako je dopravní obslužnost, podprůměrné příjmy zaměstnanců ve srovnání s celostátním průměrem a tak dál. Kromě toho bych však byl rád, kdyby Olomoucký kraj vyčleňoval desetinu procenta ze svého rozpočtu na pomoc a spolupráci s rozvojovými zeměmi. Jako první v republice by tak kopíroval situaci na celostátní úrovni, kdy vláda na pomoc a spolupráci dává peníze. Mnohé to možná překvapí, ale jde o tři a půl miliardy korun ročně.

Co říkáte na novou budovu přírodovědecké fakulty na Envelopě?
Mně se ta stavba líbí. Jediné, co mi velmi vadí, je, že je obložena mramorem dovezeným až z Brazílie, jsem-li dobře informován. To je výhodné možná tak pro stavební firmy, které mají zájem proinvestovat co nejvíce, jinak to považuji z hlediska ekologického i ekonomického za nesmysl.

Zajímáte se i o ekologii. Myslíte si, že klimatické změny způsobuje člověk?
Klimatické změny jsou způsobené jak člověkem, tak pravděpodobně i přírodními faktory. Je dobré si uvědomit, že zásoby ropy, uhlí a plynu, které se vytvářely po stovky milionů let, spálíme během velmi krátké doby zhruba dvou století.

Jak by se tedy lidé měli k přírodě chovat?
I v oblasti životního prostředí je dobré dohodnout a respektovat určitá pravidla. Chápu, že často půjde o kompromisy a hledání nejmenšího zla, ale ignorování ekologických principů se nám vymstí. Pokud lidé přírodu poznávají a jsou s ní v kontaktu, také si ji zamilují. Rozumná pravidla a omezení pak neberou jako trest, ale jako přirozený důsledek úcty a respektu vůči všemu živému a k přírodě jako celku.

Jste známý jako přednášející na několika vysokých školách v České republice. Kde všude tedy nyní působíte?
Nejvíce se věnuji katedře rozvojových studií, která existuje na Přírodovědecké fakultě UP teprve rok a studijní obor Mezinárodní rozvojová studia je prvním svého druhu ve střední a východní Evropě. Již deset let pořádáme na Univerzitě Palackého Letní školu rozvojové spolupráce. Od roku 2000 mám kromě Olomouce každý semestr blokově jeden kurz na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Simona Horká