S končícími žněmi je úroda podle zemědělců dobrá, výnosy se příliš neliší od těch loňských. Naříkají si však na nízké výkupní ceny, které jim nepokryjí ani náklady.

„Ceny jsou letos opravdu katastrofální. Oproti loňsku poklesly o třicet až čtyřicet procent. Nevím, jak za těchto podmínek budeme dále hospodařit,“ zhodnotil ředitel Agra Velký Týnec Antonín Drábek.

Jak hodlají situaci řešit? „Naštěstí máme moderní sklizňovou linku, obilí můžeme uskladnit a počkat, jestli se ceny nezvýší. To ale zdaleka není jisté, situace se naopak může ještě zhoršit,“ míní ředitel.

Západoevropským zemím mohou naši zemědělci i obchodníci s obilím konkurovat jen stěží. „Podobné výkupní ceny jako u nás jsou i v Polsku nebo v Maďarsku, v Rakousku jsou však vyšší,“ uvedl ředitel okresní pobočky Agrární komory v Olomouci Miloš Porč.

Pěstitelé doplácejí na to, že Česká republika není přímořským státem. Dovézt zboží do přístavu tak pro ně představuje další výdaje, a to se odráží na ceně. Tím jsou oproti svým konkurentům značně znevýhodněni.

Zemědělci by tedy uvítali raději méně obilí, zato v potravinářské kvalitě. A právě toho není v Česku dostatek. Například mouka proto možná letos podraží.

„V zahraničí jsou ceny vyšší, velká část obilí tak půjde na vývoz. Pokud budou naše nákupní organizace a mlynáři držet nízké ceny, je to nevyhnutelné. Dovezené obilí nebo z nich vyrobené produkty jsou pak dražší. Existuje reálné riziko, že to obchodní řetězce promítnou do svých cen,“ míní poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka.

Ke konci roku by tak podle něj mohlo dojít k navýšení cen potravin v obchodech.

„My rozhodně nejsme tvůrci cen. Ty vytvářejí právě nadnárodní řetězce, které provozují hypermarkety. S tím se nedá nic dělat. Zemědělci, obchodníci i zpracovatelé se dostávají do pasti. Je to bezvýchodná pozice,“ okomentoval současnou situaci Lubomír Jurášek, ředitel olomoucké pobočky podniku MSK, který obchoduje s obilím.

Jurášek tvrdí, že na vině je i skutečnost, že obchodníci jsou příliš rozdrobení, a nejsou tak schopni se domluvit na společném postupu. To zákonitě vede ke snižování cen.

„Už v roce 1911, tedy téměř před sto lety, naši rolníci žehrali na to, že je třeba založit takovou organizaci. Například Dánové jsou dnes nejúspěšnější v oblasti vepřového masa. Je to právě tím, že se tamní obchodníci domluvili a zastřešuje je v současnosti jedna organizace,“ uvedl Jurášek.