Procházet v Olomouci jednou z největších památkových zón v republice je zážitek nejen pro turistu.
Občas ale z detailů zamrazí, protože některé provozovny svými poutači či jinou reklamou při cestě středem města vracejí člověka zpátky na zem.
Památkáři se o vzhled centra starají a mohou dávat i milionové pokuty, přesto by za příklad péče o historická jádra mohla sloužit spíše menší města.
„Nějaká ta áčka se dají ještě pochopit, i když to zabírá místo. Ale když k tomu na chodník dají ještě figuríny, které při dešti neschovají, ale přikrývají je igelitem, je to přeplácané a nevkusné," komentovala vzhled jednoho z obchodů zaměřených na zboží z Asie prodavačka Andrea, která pracuje nedaleko. Příjmení si nepřála zveřejnit, aby neměla problémy s konkurencí.
„Dolní náměstí je krásně spravené a do toho takové věci, nelíbí se mi to. Hyzdí to město," dodala žena.
Pokuta až dva miliony
Rozpaky někdy budí také vývěsní štíty.
„Některé jsou na lepence a jsou opravdu hnusné, magistrátu ale nevadí. Hned vedle však může být problém s dobově vykovanou mříží. Je to nejednotné a nikoho to nezajímá," srovnal Libor Schubert, jenž pracoval na několika nástěnných malbách a má s úřadem i osobní zkušenost.
Magistrát nicméně říká, že péči o podobu jádra města se věnuje dostatečně a kontroly provádí pravidelně.
„Obecně platí, že na památkově chráněném území se nesmí nic dít bez vědomí výkonného orgánu, tedy oddělení památkové péče magistrátu. V případě pochybností může kdokoli vznést telefonický či e-mailový dotaz na kteréhokoliv pracovníka z oddělení památkové péče magistrátu," uvedla mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.
Zákon o památkové péči umožňuje uložit sankci do výše dvou milionů korun.
Stojany ve tvaru písmene A a reklamy na chodnících posuzuje oddělení státní správy na úseku pozemních komunikací. Jde-li o pozemky města, vyslovuje se k zásahům také.
Oddělení památkové péče stavebního úřadu se vyjadřuje na základě návrhu Národního památkového ústavu (NPÚ).
NPÚ: Můžeme se vyjadřovat
Pohledy na jednotlivé případy se však mohou lišit. „Pokud stavební úřad zastává jiný názor, například na základě doložených posudků odborníků a vlastníka, tak může vydat rozhodnutí odlišné od stanoviska NPÚ," sdělila Radka Štědrá.
Historické jádro Olomouce se stalo památkovou rezervací v prosinci roku 1987. Československé ministerstvo kultury stanovilo podmínky pro stavební činnost. Ty dávají možnost vyjadřovat se i ke vzhledu úprav.
„V dané souvislosti lze uvést například podmínku, že všechny úpravy městských prostorů, zejména úpravy fasád a podobně, musí být v souladu s historickým prostředím rezervace," vysvětlil ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci František Chupík.
Zajistit dobrý estetický vzhled kulturní památky navíc vlastníkovi ukládá vyhláška k zákonu o státní památkové péči.
„Do jisté míry je tedy možné se z pozice státní památkové péče v mezích daných stávajícím právním rámcem ke vzhledu stavebních úprav vyjadřovat," sdělil František Chupík, že určité možnosti, jak bránit nevzhledným zásahům, jeho kolegové mají.
Příklady? Třeboň, Pelhřimov, Prachatice
A ve kterých městech se podle něj daří pečovat o historická jádra tak, že mohou sloužit za příklad?
„Třeboň, Pelhřimov, Prachatice," vyjmenoval ředitel olomoucké pobočky NPÚ.
Kupříkladu v Pelhřimově jed podle tamního úřadu o výsledek letitého a svědomitého přístupu. Začali zkraje 90. let minulého století.
„Stav městské památkové rezervace je dán dlouhodobou péčí, osvětou, přístupem města, fungováním regenerační komise a v neposlední řadě i finanční podporou vlastníků nemovitostí," zamyslel se nad příčinami tajemník městského úřadu Jan Machyán.
Dodal, že v Pelhřimově mají pětiletý a obnovovaný program regenerace a také regulační plán, který stanovuje přípustné možnosti reklamy jako velikost, použité materiály, umístění a podobně.
Jedním z výsledků je pak mimo jiné zájem návštěvníků, kterých do města s šestnácti tisíci obyvateli zavítá přes léto srovnatelný počet.
„Podoba historického jádra je jistě jedním z důležitých prvků pro turismus. Zejména pak ve spojení s pořádáním kulturních akcí, jakými jsou například mezinárodní festival Pelhřimov – město rekordů, jehož třiadvacátý ročník proběhne ve dnech 13. a 14. června," zmínil jednu z událostí tajemník úřadu.
