I když v podstatě vytýká „formální“ nedostatky stanoviska posouzení vlivů záměru na životní prostředí, závěr odvolacího orgánu obnovil nejistotu v místních.

Horninu chce u Bouzova dobývat společnost Agir. Proti jejímu záměru stojí odpor obcí kolem a internetová petice, kterou podepsalo 2500 lidí.

„Nevím, co z toho bude. Ministerstvo zrušilo rozhodnutí z titulu nedostatečného odůvodnění nesouhlasného stanoviska a EIA se bude znovu vyhodnocovat, což pro nás znamená určitou nejistotu,“ reagoval Michal Kuhn, místostarosta obce a člen spolku, který zorganizoval petici a podal podnět k žalobě na Nejvyšší státní zastupitelství kvůli vymezení dobývacího prostoru báňským úřadem v roce 2013.

Starosta Bouzova Marcel Chmelina závěr ministerstva, na který se obrátili těžaři, nekomentoval.

„Je to mezi těžební společností Agir a krajským úřadem, potažmo ministerstvem životního. To, jak dělá svoji správní úřad, neovlivňujeme,“ reagoval na rozhodnutí zveřejněné na úřední desce kraje. Připomněl, že bouzovská samospráva záměr těžařů odmítla.

„Sousedé ve Hvozdečku jsou zásadně proti a my samozřejmě nepůjdeme proti vlastním lidem,“ uvedl.

Riziko zhoršení jakosti vody

Odbor životního prostředí krajského úřadu vydal zamítavé stanovisko vloni v červnu.

Nesouhlas krajský úřad zdůvodnil především dopady na hydrogeologické poměry v unikátní oblasti se zásobami podzemních krasových vod.

Dobývání horniny by přineslo riziko zhoršení jakosti vody využívané jako zdroj pro část Olomoucka.

V rámci posuzování vlivů těžby na životní prostředí dostal kraj stovky nesouhlasných vyjádření k posudku. Jeho autor zprvu navrhl vydat souhlas, ovšem s podmínkami, po veřejném projednání a na základně připomínek dalších expertů pohled změnil.

Podle ministerstva je problém v tom, že odůvodnění nesouhlasu je nepřezkoumatelné a stanovisko hejtmanství zrušil.

Namítlo, že nebyly řádně vypořádány vyjádření k posudku a z veřejného projednání vyjasněny pochybnosti ohledně možných dopadů záměru na životní prostředí.

Zrušující závěr odvolacího orgánu ovšem neznamená, že celý proces EIA proběhne znovu, ale je možné vyjít z doposud nashromážděných podkladů.

„Došlo-li tedy k porušení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí až ve fázi vydání stanoviska ElA, potom by mělo být pokračováno v procesu ElA od okamžiku předcházejícímu vydání stanoviska ElA,“ uvedlo ministerstvo.

Švýcarská společnost plánuje dobývat na Holém vrchu až 40 tisíc tun vápence ročně.

Záměr poprvé představila už v roce 2004, což vyvolalo kritiku místních a petice. Lidé z blízkých obcí se obávají dopravní zátěže, hluku, ale také dopadu dobývání horniny na krajinu s unikátními krasovými jevy a národní kulturní památkou hradem Bouzov.