Zůstat doma na neschopence jen pár dní se totiž už nevyplatí.

„To tedy ne. Týden jsem v dubnu přecházela virózu a pak jsem si raději vzala tři dny dovolené. Spojila jsem je s víkendem a vyležela to. Splácíme hypotéku a peníze potřebujeme,“ popisovala Milada Horká z Olomoucka.

„Jsem moc rád, že mám od zaměstnavatele pět dní v roce na marodění, aniž bych si ubíral dovolenou. Využil jsem je v březnu, kdy jsem měl pořádnou virózu s horečkami. Neumím si představit, že bych zůstal deset dní na neschopence. Byla by to citelná finanční ztráta. Lituji ty, kteří takovou výhodu v práci nemají a musejí zůstat na neschopence,“ komentoval čtyřicetiletý Mirek, který pracuje na manažerské pozici.

Zatímco za první pololetí loňského roku bylo 74 332 ukončených neschopenek, během prvních šesti měsíců letos eviduje ČSSZ v Olomouckém kraji o 24 181 případů méně.

Průměrná délka jedné neschopenky se však zvedla ze 43 na 65 dní.

„Snížení pracovní neschopnosti ovlivnil hlavně nový zákon o nemocenském pojištění. Od 1. ledna totiž prvních čtrnáct dnů nemoci dostává zaměstnanec náhradu od svého zaměstnavatele, a to jen za pracovní dny a pouze po dobu trvání pracovního vztahu,“ sdělil mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka.

Peníze se navíc podle zákona vyplácejí od čtvrtého pracovního dne. Až od patnáctého dne vyplácí nemocenskou správa sociálního zabezpečení.

„Změnil se také výpočet nemocenského. Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se redukuje – částka do 786 korun se po celou dobu pobírání nemocenské započítává z devadesáti procent. Suma od 786 korun do 1 178 se počítá ze šedesáti a od 1 178 do 2 356 korun z třiceti,“ vysvětlil mluvčí Vařeka.

Podle ČSSZ rovněž meziročně za první polovinu roku v Olomouckém kraji citelně ubylo prostonaných dnů: z 3 190 548 na 2 815 781 dní, tedy 374 767.

Nejčastěji lidé v prvním pololetí letošního roku stonali s nemocemi dýchací soustavy, hlavně akutními infekcemi dýchacích cest. Z pracovního procesu také zaměstnance často vyřadila onemocnění pohybové soustavy.