Lékaři dávají najevo svoji nespokojenost s plánovanou výší úhrad v roce 2012. Zvláště nemocnice mají problém se svým hospodařením. Jak vidíte situaci v Olomouckém kraji?

Je velmi zvláštní, že úhradová vyhláška na rok 2012 zatím vydána nebyla, pouze MZČR mělo několik tiskových konferencí, kde naznačovalo, co bude vyhláška obsahovat, a lékaři již vyjadřují svoji nespokojenost.

Hospodářská krize za poslední dva roky zlikvidovala řadu firem. Zkrachovala nějaká nemocnice? Naopak. Nemocnice ve svých ročenkách za rok 2009 a 2010 uvádí v našem kraji spíše zisky, například Fakultní nemocnice v Olomouci kolem 100 milionů korun.

Předpoklad růstu HDP pro příští rok je 1 %, ale muže to ještě značně ovlivnit světová ekonomika. S ohledem na ekonomické dopady je nezbytné úhrady postavit tak, aby nepřesahovaly rámec finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění v r. 2012.

Takže peněz bude ve zdravotnictví v příštím roce méně?

Očekává se výpadek příjmu systému veřejného zdravotního pojištění, které budou ovlivněny jak plánovanými úspornými opatřeními ve státním rozpočtu, snížením objemu mzdových prostředků u státních zaměstnanců, případně ještě očekávaným růstem nezaměstnanosti, tak stále vzrůstajícím podílem pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát. Z výše uvedeného je zřejmé, že i nemocnice musí ve své činnosti zavést „úsporná opatření“.

Jak se tato úsporná opatření dotknou se pacienta?

Určitě ne odmítáním zdravotní péče. V nemocnicích jde především o to, jak efektivněji a účelněji nakupovat přístrojovou techniku, léčivé přípravky, důsledně zvažovat množství diagnostických výkonů například v laboratořích, CT vyšetření nebo vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance.

Sledovat se musí i efektivnost léčby. Neefektivní léčba se stává nákladnější i pro samotné zdravotnické zařízení. Zřejmě bude nutné i více drobných chirurgických zákroků přesouvat z hospitalizační péče do ambulantní nebo redukovat zbytná lůžka a uspořit tak náklady na personál.

Hovoříme pouze o nemocnicích nebo je nutné hledat prostor k úsporám i jinde?

Úspory se týkají i soukromých zdravotnických zařízení. Zde lze úspory spatřovat především v zaměření na ekonomickou náročnost předepisovaných preparátů. Analýzou jednotlivých předepisovaných léků podle ATC skupin opakovaně zjišťujeme ne zcela racionální postup při výběru preparátu. Opakovaně jsou předepisovány přípravky s vysokým ekvivalentem úhrady na denní definovanou dávku a zařízení nevyužívají možnosti předepsat léčivý přípravek, který při srovnatelném terapeutickém efektu, a s ohledem na individuální stav pojištěnce, znamená ekonomicky méně náročnou variantu. Pak následují regulační srážky a snížení příjmu zdravotnických zařízení.

V případě, že lékaři přistoupí k omezení péče, jaký bude dopad na vaše pojištěnce?

Domníváme, že k této skutečnosti nedojde. Především úhrady ambulantní péče jsou v řadě segmentů závislé na poctu unikátních pojištěnců a jejich odmítání by poškodilo finančně především zdravotnická zařízení. U registrujících praktických lékařů a stomatologů by nemělo dojít k žádným změnám oproti roku 2011, není tedy důvod k jejich odmítání. I úhrady nemocnic prostřednictví DRG budou ze 75% ovlivněny na základě skutečně poskytnuté péče, takže čím více odmítnutých pacientů, tím méně peněz. V příštím roce budou mít opět pojišťovny možnost nasmlouvat individuální složky úhrady v rozsahu cca 10 – 15 % celkového objemu.

VZP hraje v Olomouckém kraji zásadní roli na trhu zdravotních pojišťoven. Jak hodnotíte její činnost, co vás trápí, s jakými problémy se potýkáte?

VZP je z pohledu počtu pojištěnců největší zdravotní pojištovnou v Olomouckém kraji. Druhý největší hráč na trhu zdravotního pojištění v kraji má polovinu pojištěnců. Počet pojištěnců je ovšem jeden úhel pohledu, druhým je jejich věková struktura. Průměrný vek našich pojištěnců v kraji je 46,8, v okrese Olomouc dokonce 50,4. Z toho jasně plyne, že náklady na poskytování péče musí být daleko vyšší než u zaměstnaneckých pojišťoven, kde průměrný věk je okolo 40 let i méně.

Zaměstnanecké pojišťovny svými benefity lákají mladé rodiny s dětmi, kde nejsou tak vysoké náklady, a staré nebo velmi nemocné pojištence nám ochotně přenechávají. Je velmi smutné, když v registru vidíte pojištěnce, který byl 15 let u Zaměstnanecké pojišťovny, kam odváděl pojistné, a v důsledku vážné onkologické nemoci se přeregistruje k VZP, která má okamžitě s tímto nový pojištěncem stotisícové náklady.

(poznámka redakce: Rozhovor vznikl v prosinci 2011)

SOUVISEJÍCÍ

Skončil hon a nevybíravý tlak na pojištěnce VZP

VZP hledá úspory především ve svých vlastních řadách