Nemoc trvá přes pět týdnů


Zatímco v loňském prvním pololetí trvala neschopenka v regionu 40,30 dne, v tom letošním 37,07. „V Olomouckém kraji lidé prostonali v prvním pololetí letošního roku 3 577.141 dní, což je o 338.722 méně než za stejné období předchozího roku,“ uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štepánka Filipová.

V celé zemi trvala v prvním půlroce neschopenka průměrně 34,15 dne. Nejdéle stonali v Moravskoslezském kraji - 40,63 dne a na Zlínsku 38,30 dne, naopak nejkratší dobu byli průměrně nemocní Pražané (28,92 dne) a Středočeši (31,12 dne).

Ženy stonaly víc


Průměrně déle byly podle sociální správy nemocné ženy. V regionu v prvním pololetí roku ubylo ukončených pracovních neschopností o 671 na 96495.
Na pracovní neschopnost má vliv kromě mzdy a nezaměstnanosti, které jsou v Olomouckém kraji jedny z nejnižších, i věk - nejkratší dobu stonali lidé do 20 let.

Chtějí marodit za každou cenu


Sociálka při kontrolách v prvním čtvrtletí letošního roku odhalila 124 případů, kdy nemocní nedodržovali léčebný režim. Nemocenskou jim proto úředníci snížili nebo úplně vzali. Případ, kdy se lidé pokusili neschopenku vymoci či ji třeba zfalšovali, úřad v regionu neodhalil. Podle lékařů oslovených Deníkem ale takové pokusy zdravotníci v minulosti zaznamenali. Například olomouckému praktickému lékaři Jiřímu Novákovi podle jeho slov již několikrát pacient pohrozil, že se přeregistruje k jinému doktorovi, pokud neschopenku nenapíše. „Já se musím řídit lékařskou etikou. Každopádně to není příjemná situace,“ poznamenal. Podobné pokusy zaznamenali i jiní praktičtí lékaři například ze Šternberska či Zábřežska.

Lékaři a Česká správa sociálního zabezpečení varují, že falšování neschopenek je krátkozraké a pokus o podvod většinou nakonec vyleze na povrch.
Podle Filipové jde o trestný čin, a to bez ohledu na to, o jakou částku se padělatelé obohatí. „Za pozměňování a padělání veřejné listiny hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let,“ varovala.