Více než polovinu nových případů nemocí z povolání tvoří v Olomouckém kraji postižení rukou. „U mužů jde především o problémy související z práce s vibrujícími nástroji – bruskami, pneumatickými kladivy, pěchovačkami, motorovými pilami a podobně,“ řekla Marie Nakládalová, přednostka Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc.

Ovšem ani ženy nejsou vůči chorobám z povolání imunní. „Nejčastěji jsou postiženy jednostranným nadměrným přetěžováním rukou, například dělnice v elektrotechnice nebo šičky. Mají totiž jemnější ruce, a některá onemocnění u nich vznikají snadněji,“ pokračovala Nakládalová.

Co trpí nejvíc: ruce, sluch, plíce


Nejvíce ohrožení jsou pracovníci v kovovýrobě, strojírenství, stavebnictví a z montážních linek. Nemusí však jít jen o postižení rukou, ale také o alergická nebo infekční onemocnění, zaprášení plic, poruchy sluchu z hluku, průmyslové otravy a další.

Jenže významně ohroženi jsou i zdravotníci. Většinou je ohrožují infekční a alergická onemocnění, poměrně často jde o kontaktní alergické ekzémy. „Ve zdravotnictví je bohužel celá řada rizik, která vedou ke vzniku nemoci z povolání. Celorepubliková statistika hovoří jasně. Posledních deset let zaujímají nemoci z povolání ve zdravotnictví jedny z prvních míst v žebříčku hlášených všech nemocí z povolání,“ uvedla lékařka Jitka Dobešová z Kliniky chorob kožních a pohlavních Fakultní nemocnice Olomouc, která se zabývá diagnostikou kožních nemocí z povolání.

Zdravotničtí pracovníci totiž dennodenně používají gumové a latexové rukavice či mycí prostředky. Proto je ohrožují kožní ekzémy či kožní infekce. „Počty kožních profesionálních infekcí klesají až na občasný zvýšený počet onemocnění způsobených zákožkou svrabovou.

Zdravotníky ohrožují nakažení


Svrabem kvůli zaměstnání trpí lidé ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Zejména jsou ohroženi ti, kteří ošetřují pacienty žijící určitý čas ve špatných hygienických podmínkách. Takto nemocný člověk může při vysoké nakažlivosti přímým kontaktem rozšířit chorobu v malou epidemii,“ řekla Jitka Dobešová.

V Olomouckém kraji jsou pak početně nejsilnější skupinou profesionálních kožních chorob kontaktní ekzémy rukou. „Vznikají opakovaným kontaktem kůže s alergenem, který se vyskytuje v pracovním prostředí. Nejčastějším alergenem u nás jsou epoxidové a akrylátové pryskyřice, které se používají v mnoha odvětvích. Kůže rukou je v pracovním prostředí vystavena také různým dráždidlům, která mohou vyvolat onemocnění kůže, takzvanou iritační dermatitidu. Jsou to především chladící kapaliny, mycí prostředky a saponáty,“ uvedla Jitka Dobešová.

Počet lidí, kteří trpí nemocí z povolání, od roku 1992 neustále klesá. „Celkově je trend sestupující. Vzpomínám si, že před patnácti lety v České republice kolem dvou a půl tisíce nemocí z povolání, nyní je to kolem jednoho a půl tisíce,“ pokračovala lékařka Dobešová.

O nemoci vědí, ale k lékaři nejdou


„Jenže kromě hlášených případů, jsou i lidé, kteří o svém onemocnění vědí, ale k lékaři nejdou,“ doplnila lékařka Marie Nakládalová. „Občas se stane, že lidé nemoci maskují ze strachu, že by mohli o práci přijít. Někteří se zase snaží do zaměstnání nastoupit, byť s vědomím vyššího rizika vzniku onemocnění. Ale i přesto to chtějí zkusit,“ uvedla lékařka. „Nicméně mírně klesající trend v počtu nově hlášených případů je v řadě případů jistě způsoben také zlepšováním pracovních podmínek.“