Němečtí rytíři se k soudu o Bouzov nehrnou, chtějí počkat

Zvolil však vyčkávací taktiku. Podle vikáře Velmistra Německého řádu Metoděje Hofmana se řád rozhodl počkat, až soudci vynesou verdikt v podobné kauze v případě jiného církevního subjektu.

„Bohužel Německý řád se v České republice bere jako jakési strašidlo a my se obáváme toho, že jakmile soudce uvidí „německý řád" už bude rozhodnuto v náš neprospěch," prohlásil Metoděj Hofman.

Obavy opírá o dosavadní závěry státních institucí, po kterých Německý řád požadoval vydání majetku.

„Viděli jsme, jakou mají hrůzu z toho, že by se snad prolomily Benešovy dekrety, že by snad přišly zástupy sudetských Němců a nárokovaly si majetek," vysvětloval, proč řád s podáním první ze série očekávaných žalob nechce pospíchat.

„Ať soudci nejprve rozhodnou o žalobě některého z patnácti církevních subjektů, který je právně ve stejné situaci, a ukáže se, na čí straně je právo," doplnil.

Budeme o nemovitosti bojovat, říká Hofman

Řád, který se v devadesátých letech přejmenoval na Českou provincii řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se podle vikáře velmistra nechce cenného majetku vzdát a bude o nemovitosti bojovat.

Spěchat ale nemusí ani kvůli zákonem dané tříleté lhůtě od rozhodnutí o podané výzvě.

I když úřady namítaly i jiné překážky, které z jejich pohledu brání vydání majetku, představitelé řádu očekávají největší problém v Benešových dekretech.

V souvislosti s nimi pak opakovaně odkazují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace platná nebyla.

U soudu také chtějí doložit posudky z let 1946 až 1948 prokazující, že Benešovy dekrety nebyly zamýšleny na církevní subjekty.

Zápornou odpověď slyšel Německý řád na všechny doposud vypořádané restituční výzvy.

Jako jeden z prvních vynesl na jaře verdikt Národní památkový ústav, který odmítl požadavek na vrácení areálu hradu Bouzov, hradního mobiliáře a domu v Opavě.

„Požadované věci nepatřily do původního majetku žadatele, nebylo prokázáno, že by nemovitosti byly v rozhodném období využívány pro duchovní účely a pastorační účely. Vydání současně brání to, že podle zákona nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretů prezidenta Beneše," shrnula důvody pro zamítavé stanovisko mluvčí NPÚ Simona Juračková.

Chtěli vrátit i Sovinec

Německý řád požádal o vydání 13 500 hektarů pozemků a kromě Bouzova by chtěl vrátit hrad Sovinec a lázně Karlova Studánka. Na Olomoucku usiluje o lesní pozemky v Bouzově, Dlouhé Loučce a Pasece.

Německý řád se o majetek soudí od 1992. Podal už na třicet žalob.

„Řád působí i v jiných zemích, a pouze Česká republika má problém," reagoval vikář velmistra řádu Hofman na olomouckým soudem zpochybněnou kontinuitu.

Poukázal na to, že řád má k dispozici rozhodnutí Svatého stolce, České biskupské konference a další podklady, které prokazují, že dnešní Německý řád je identický s tím, který působil na českém území v minulosti.

O majetek přišel řád před druhou světovou válkou. Zabralo mu jej nacistické Německo.

Po roce 1945 majetek Německého řádu přešel na československý stát a ten se začal domáhat jeho vrácení.

Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 rozhodl, že se má majetek německému řádu vrátit. Spor je však o to, jestli verdikt nabyl právní moci, nebo ne.