„Mohu potvrdit, že jsme se obrátili na Ústavní soud. Více se k tomu nyní nebudeme vyjadřovat,“ sdělil Deníku Mikoláš Černý, právní zástupce řádu, který již po neúspěchu u Nejvyššího soudu avizoval, že řád zvažuje další právní kroky.

Hrad Bouzov zůstává majetkem státu. Podle soudců se nepodařilo zpochybnit, že po druhé světové válce nebylo obnoveno vlastnické právo řádu.

Německý řád se pokoušel získat Bouzov a další nemovitosti v Olomouckém a Moravskoslezském kraji na základně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Nárok týkající se Bouzova v květnu 2014 odmítl Národní památkový ústav (NPÚ). Řád se proto obrátil na olomoucký okresní soud se žalobou na NPÚ. Ta byla v srpnu 2016 zamítnuta.

S tím se „němečtí rytíři“ nesmířili a odvolali se ke krajskému soudu. Ten v březnu 2017 potvrdil, že nejvyhledávanější památku Olomouckého kraje není možné vydat.

NPÚ: Nevlastnili a nevyužívali

Německý řád u soudu neprokázal naplnění kriterií podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a na druhé straně naopak bylo podle soudu prokázáno, že Bouzov a pozemky přešly na stát před 25.únorem 1948 konfiskací na základě Benešových dekretů.

NPÚ také zdůrazňoval, že Německý řád v rozhodném období nevlastnil majetek a relevantním způsobem jej neužíval. Podle NPÚ šlo také o to dokázat, že Německý řád po roce 1945 řádně nepožádal o vrácení svého majetku, který byl konfiskován Německou říší, jak měl podle zákona č.128 z roku 1946.

„To jsme prokázali zcela jednoznačně,“ uvedl Petr Wünsch.

Jedině podle tohoto zákona se řád mohl domoci majetku, a to podáním žalobního návrhu u příslušného okresního soudu.

Řád: Majetek byl zapsán chybně

Německý řád usiluje o navrácení dalšího majetku v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Podle zástupců řádu právem. U soudu zdůraznili, že řád si po roce 1945 požádal o vrácení majetku podle platných zákonů a poukázali na to, že během druhé světové války byla řada členů pronásledována a někteří zahynuli v koncentračních táborech.

„Příslušná rozhodnutí o převzetí majetku řádu vydaná na základě konfiskačních vyhlášek, které nebyly vydány v souladu s právním řádem Československé Republiky, byla zrušena Nejvyšším správním soudem a podle knihy protokolů se stalo pravomocné a bylo doručeno ministerstvu zemědělství. Tímto byly popřeny základní principy demokratického právního řádu a řádu odepřeno právo na soudní ochranu, stejně jako právo na ochranu jeho vlastnictví,“ shrnul Mikoláš Černý.

Na Olomoucku usiluje řád také o vrácení základní školy v Dlouhé Loučce. Žalobu na určení vlastnictví podal před necelými čtyřmi roky, avšak rozsudek doposud nepadl.

Soudy do minulého roku řešily hlavně to, kde se bude případ posuzovat. Německý řád opírá nárok o to, že podle něj byl majetek byl v minulosti zapsán chybně, což chce prokázat.

Pokud u soudu uspěje s takzvanou určovací žalobou, může usilovat o navrácení nemovitosti jako oprávněná osoba podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.