Uvolněné bruselské místo Jana Březiny, prvního olomouckého hejtmana a poté aktivního europoslance, tak nikdo z politiků z regionu neobsadí.

Ondřej Filipec, externí vyučující na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.Důvody i nezájem voličů vysvětluje v rozhovoru pro Deník politolog Ondřej Filipec (na snímku vpravo) vyučující na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Volební účast v ČR je druhá nejnižší v Evropě. Dalo se to čekat?
Výsledek není až tak překvapivý. Pokud se podíváme na účast při volbách do Evropského parlamentu, klesá dlouhodobě v celé Evropě. Zatímco v roce 1979 byla volební účast okolo 62 procent, poslední troje volby se drží okolo 45 procent.

Co za desetiprocentním propadem oproti roku 2009 stojí?
Pokud se podíváme do jakýchkoli průzkumů veřejného mínění, většina obyvatel EU nerozumí. Například podle průzkumu Eurobarometr až čtvrtina Čechů nikdy informace o EU nevyhledává. Lidé jednoduše o EU nemají zájem. Témata, která se na evropské úrovni řeší, jsou příliš složitá. Média o nich často informují zkratkovitě nebo negativně. Není tedy překvapením, že lidé si EU spojují především s rozbujelou byrokracií a plýtvání penězi. Na to, že Evropa žije sedmdesát let v míru, že máme svobodu cestování, studia a práce v zahraničí se pod přílivem negativních informací snadno zapomene.

V Olomouckém kraji zvítězila nevýrazně ČSSD před ANO. O čem takové rozložení sil svědčí?
Vzhledem k nízké volební účasti těsný výsledek v Olomouckém kraji zdaleka nemusí znamenat, že se síly vyrovnaly. Již ve volbách do Poslanecké sněmovny byl těsný a lišil se mezi ČSSD a ANO o necelá tři procenta. Podle mého názoru největší úspěch můžeme připsat KDU-ČSL, která si oproti sněmovním volbám polepšila a stačí tak i celorepublikově silným stranám. Pro lidovce však bude výzvou si silné preference udržet i při vyšší volební účasti, například při podzimních volbách do zastupitelstev obcí, která v roce 2010 byla okolo poloviny.

Jaký je váš dojem z kampaně? Strany šetřily, asi něco tušily.
Jednoduše řečeno, pro voliče tyto volby nemají příliš velký význam a rovněž politické strany jim věnují daleko méně pozornosti, než jiným volbám. Reálný politický zisk stran je malý, kromě několika křesel v Evropském parlamentu. Podle toho také vypadala kampaň, která spíše až na drobné výjimky sázela na image kandidátů, než na jasně formulované a vyhraněné názory.

Z Olomouckého kraje nevzešel žádný europoslanec. Jak těžké je přinést politickou osobnost?
Volby do europarlamentu probíhají na území celé republiky, tudíž je nutné se zaměřit na potencionálního kandidáta, který může získat volební podporu i za hranicemi Moravy. Nejlépe tedy osobnost, která je známá z lokální i národní politické scény. Statistiky ukazují, že největší šanci mají muži středního věku s vysokoškolským vzděláním. Univerzální recept na úspěšného kandidáta však neexistuje. Nesmíme zapomínat, že kandidát musí disponovat znalostmi evropské agendy, která není vůbec jednoduchá a měl by být také obdařen jazykovými schopnostmi, aby v případě zvolení byl schopen Českou republiku dobře reprezentovat. Nemluvě o dalších osobních kvalitách dobrých politiků. To všechno se musí při výběru zohlednit.

Jak si vysvětlujete, že vyšší účasti nepomohla ani místní referenda? Říká se, že Evropa je nám vzdálená. Ovšem třeba téma sloučení školek ve Velké Bystřici na Olomoucku se týká určitým způsobem pomalu každé rodiny…
To ano, místní referenda zpravidla volební účasti pomáhají. Je však otázka, kolik lidí by skutečně k evropským volbám ve Velké Bystřici přišlo, kdyby se nerozhodovalo také o sloučení školek. Pravděpodobně by tak nízká účast byla ještě nižší. Kromě toho ji mohou ovlivnit i další vlivy, jako počasí nebo konání sportovních akcí. Řada voličů tak mohla jednoduše vyměnit cestu do volební místnosti za klid u televize nebo víkend na chatě.