Vitální senior Václav Jedlička pochází zVolyně, do Renot přišel během druhé světové války se Svobodovou armádou jako příslušník druhého tankového praporu První československé samostatné tankové brigády. Stankovým praporem prošel Karpatsko-dukelskou a Ostravskou operací.

„Válku jsem končil vhodnosti četaře, během uplynulých padesáti let mě povýšili na poručíka. Po válce jsem hospodařil jako soukromý zemědělec a později dělal předsedu vmístním družstvě. Pak jsem dvacet let pracoval jako vedoucí opravny zemědělských strojů,“ vzpomněl čilý jubilant, který obdržel několik close zoom_in desítek válečných vyznamenání.

Dodnes si detailně pamatuje události zdruhé světové války a jména svých tehdejších spolubojovníků. „VRenotech se nás tehdy usadilo šest. Dnes už jsem jediný, kdo ještě žije. Vlistopadu mi po dvaačtyřiceti letech manželství zemřela žena, tak je mi samotnému smutno. Léta se omě stará nevlastní vnučka. Jsem rád, že díky ní můžu pořád bydlet doma. Zvládnu ještě nakrmit islepice,“ řekl Jedlička. Rád si pochutná na dobrém jídle a nepohrdne ani skleničkou dobře vychlazené becherovky.

Starostka Jarmila Kaprálová mu včera gratulovala už podesáté. „Chodím panu Jedličkovi každoročně popřát od jeho devadesátin. Na svůj věk je ve skvělé formě. Ještě ve dvaadevadesáti řídil auto. Dodnes je moc čiperný,“ pochválila nejstaršího obyvatele města Kaprálová.