Archeologové při něm objevili řadu cenných nálezů, které jim umožní nahlédnout do všedního života tehdejších lidí.

Archeologové vyvrátili předchozí předpoklady historiků, že v centru dnešního náměstí, které se nachází na vidlici cest, žili lidé již před vznikem města.

„Předpokládali jsme, že v geologickém podloží pod valounovým zpevněním povrchu z doby založení Uničova najdeme nějaké objekty, třeba kulové stavby nebo hroby či keramiku. Nic takového jsme ovšem neobjevili. Došli jsme tedy k závěru, že rozmach osídlení nastal až poté,“ vysvětlil Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Přesto se archeologové nevzdali myšlenky, že se na současném katastru Uničova nějaké starší osídlení menšího rozsahu nacházelo. „Máme vytipované určité lokality, ale je potřeba to ověřit. Osídlení muselo být v nezáplavové poloze,“ míní Šlézar.

Vznik Uničova zapříčinil rozmach těžby drahých kovů. Tehdy sem přicházela privilegovaná skupina horníků ze západu. Ti byli zvyklí na svá práva – a panovník jim je ve snaze podpořit hornictví dal.

Po Bruntále se tak stal Uničov druhým „moderním“ městem západoevropského střihu s městskou radou, purkmistrem či právem vaření piva.

„Byl také s velkou pravděpodobností úplně prvním městem na území dnešní České republiky, které mělo náměstí s pravidelným půdorysem a sítí ulic,“ upozornil Šlézar.

K nejdůležitějším objevům průzkumu patří základy pranýře ze 14. až 15. století a zbytky vyhořelých stánků trhovců. Našlo se také několik úrovní zpevnění oblými kameny, tedy raně středověké dlažby.

„Pod vrstvami ze 13. a 14. století se dobře zakonzervovaly například zbytky kůží nebo dřeva,“ podotkl Šlézar.