Dvaačtyřicetiletá žena „jen“ vloni v červnu zachránila předškoláky na vycházce, když projíždějící auto dostalo smyk a řítilo se přímo na skupinku.

Tři děti zvládla odstrčit, u čtvrtého předškoláka to již nestihla, a proto hocha zalehla, aby náraz utlumila vlastním tělem.

Dítě díky tomu utrpělo jen lehčí poranění, zatímco učitelka skončila na dva měsíce v bolestech v nemocnici.

„To byla moje povinnost. Nic, co by zasluhovalo takovou pozornost,“ usmála se v rozhovoru pro regionální Deník.

Co jste si pomyslela, když vám volali z Hradu?
Volal mi pán z kanceláře prezidenta a ptal se, co dělám 28.října a jestli bych si datum mohla poznačit do kalendáře, protože bych měla dostat státní vyznamenání. Řekla jsem mu, že už žádné vyznamenání nechci. Samozřejmě, že mě to potěšilo. Zároveň si ale nemyslím, že si takové ocenění zasloužím. Nic jsem neobjevila, nevyzkoumala, v životě jsem nedokázala nic mimořádného. Udělala jsem to, co by měl udělat každý člověk v takové situaci a jistě by to udělal.

Jste skromná..
Nerada jsem středem pozornosti. Zachránit děti, to byla moje povinnost.

Myslíte často na to, co se tehdy stalo?
Ještě hodně často. Možná více než před několika měsíci, kdy jsem se soustředila na to, ať se po nehodě dostanu fyzicky do pořádku. Snažím se, aby to na mě nebylo znát, ale je to někdy náročnější…

První olomoucký elektrobus.
Olomoučany sveze nový elektrobus. Takto vypadá

Stále mám hrozné sny

Budíte se ještě v noci?
Měla jsem hrozné sny. I teď se to stává. Ale to je normální, psychologové mě na to upozornili, že se mi bude událost vracet.

Co se vám vybavuje?
Jak ležím pod autem. Tíha, jako by na mě něco leželo.

Můžete, prosím, připomenout, jak jste se pod auto dostala?
Šli jsme od Pohořan na Jívovou, zastavili jsme u lesní cesty, jedné holčičce se chtělo na malou, tak jsme čekali, zatímco druhá paní učitelka byla s dívenkou. Pak jsem jen viděla od Jívové auto, jak dostalo smyk a letělo rovnou na nás. Narazilo do stromu, pak směrem na nás, praskaly větvě. Kolegyně na mě něco zakřičela a já už jsem odstrčila děti. Cítila jsem, jak mě Filípek pevně drží za ruku. Přikryla jsem ho tělem. Byla to okamžitá reakce, neměla jsem čas přemýšlet. Byl to moment, záblesk.

Ale původně jste tudy vůbec neměli jít, je to tak?
Ten den jsme si naplánovali akci s předškoláky. Že jsme se vraceli pěšky, to byla skutečně náhoda. Měli jsme jiné plány, ale když tak pršelo, zrušili jsme je a že pojedeme autobusem z Pohořan zpět do Jívové. Děti chtěly jít pěšky nahoru, že nebudeme čekat na autobus. Začalo svítit sluníčko.

Utrpěla jste těžká zranění a dodnes není vše v pořádku. Jak to zvládáte?
Jak jsem dala pravou ruku na Filípka, tak jsem si celou ruku spálila. Nad loktem asi 30 centimetrů, pod celou lopatkou…

Byla jste při vědomí, když vás vytahovali zpod auta?
Ano. Původně jsem zdravotní sestra a když jsem to viděla, tak jsem se zděsila. Bylo to hrozné. Naštěstí mě z nemocnice hned vzali vrtulníkem do ostravského popáleninového centra.

Zahojilo se vše dobře?
Zahojilo, ale mám tam hypertrofickou jizvu. Dělali mi plastiku. Ruku mohu zvednout, můžu s ní hýbat. Už necítím takové pnutí. Popáleniny se léčí dlouho. A budou trvalé následky. Pánev, kde byla zlomenina, pobolívá.

Olomoučtí radioamatéři vypustili sondu do stratosféry.
Z Horního náměstí vyslali sondu do vesmíru. Můžete sledovat její cestu

Těžký pobyt v nemocnici

Byli za vámi rodiče dětí? Když jste byla v nemocnici?
Byli. Ale po nehodě jsem neměla moc náladu komunikovat, byla jsem ráda, že jsem byla sama na pokoji. Cítila jsem bolesti, chodila na převazy. Tím, že jsem měla zlomenou pánev, jsem nemohla ani na WC sama. Nemohla jsem se pohnout na pravou stranu, kde bylo rameno špatné, na levou zase ruka bolavá, s pánví jsem nemohla hýbat. Bylo to náročné.

V nemocnici jste byla dva měsíce?
A pak rehabilitace, lázně. Pak už to bylo dobré.

Když jste se vrátila domů, co okolí?
Rodiče za mnou chodili. Maminka od Filípka mi doma sklízela úrodu. Pomohla mi. Je to úžasná ženská.

Vy jste úžasná ženská a hrdinka..
Ne, to vůbec. Havárky se dějí denně a každá má svého „hrdinu“. Udělala jsem to, co by udělal asi každý. Mně je to až nepříjemné, když jsem v souvislosti s nehodou zase středem pozornosti.

Dětský diagnostický ústav na Sv. Kopečku
Diagnosťák na Sv. Kopečku se bude stěhovat. Budovu soud vrátil církvi

Statečná učitelka mateřské školy v Jívové dostala v září minulého roku vyznamenání od hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka. V listopadu získala Cenu Michala Velíška. Od prezidenta Miloše Zemana převzala na Pražském hradě Zlatý záchranářský kříž. Letos v září obdržela při příležitosti Dne české státnosti pamětní medaili od předsedy Senátu Milana Štěcha.