„Jsem pro to, si slivovici zakopat, zapamatovat si kam a pak ji při výjimečné příležitosti vykopat a vypít,“ říká Miroslav Meilich, který pochází z Frýdku–Místku, ale již několik let střídavě bydlí s partnerkou v Dolanech u Olomouce.

Tvrdí o sobě, že co se pálenek týče, je amatér, ale ovoce na kvas sbírá šest let.

„Nechávám si vypalovat hrušky, jablíčka, meruňky, třešně a letos poprvé budou i švestky. Dokonce jsem si nechal udělat i vínovici z hroznového vína. Základem všeho je dobrý kvas,“ popisuje Meilich s tím, že je třeba, aby mu každý kus ovoce prošel rukama.

„Sudy i plody musí být čisté. Oplachuju je třeba od hlíny. Do kvasu zásadně nepatří plesnivé a pohnité kousky,“ vysvětlil dále.

Třešně odstopkovat, nechat pecky

Každý druh ovoce má i svůj způsob, jakým se s ním zachází, aby pálenka byla dobré. Například třešně, které dozrávají jako první a navíc také rychle zrají se musejí před vhozením do bečky odstopkovat, ovšem nevypeckují se.

„Na hruškách zase dávám pryč ty muchy, co jsou dole, tady tomu říkáte, tuším, šušně. Někdy vykrajuju i jádřince, když nevypadají pěkně a pryč patří stopky, ale to platí pro všechno ovoce. Na meruňkách je zase důležité je naopak vypeckovat. Pálenka z nich by byla hořká, ale může se do bečky dát i pár pecek, které dodají kořalce svéráznou chuť a šmak,“ vysvětluje další práci.

Z jablek nejdříve mošt

Doba tvorby kvasu je u třešní, hrušek a meruněk podobná. Podle Meilicha je kvas do měsíce hotový, nicméně je důležité, aby měl pokud možno stálou teplotu. Například pokud se nechá na slunci, kvašení se tímto urychluje.

„Z jablíček je nejlepší udělat nejprve mošt a pak až ho nechat zkvasit, tak vzniká originální kalvádos. Ale nemusí se. Pořád platí, že ovoce musí být čisté a zdravé. Jabka i hrušky se musí předtím pošrotovat a třešním, meruňkám i švestkám je dobré narušit jejich povrch,“ vyprávěl milovník ovocných destilátů a poznamenal, že pro jablka platí delší doba, než je kvas hotový, a to zhruba dva a půl měsíce.

Švestky nechat kvasit i půl roku

„No a švestky mohou kvasit nejdéle, klidně půl roku. Na hoře kvásku se udělá škraloup, který se nechává být. Pokud se třeba propadne, je to špatné znamení, že kvas není kvalitní a je po pálení. Říká se, že nejlepší švestky na slivovici jsou ty, které projdou prvním mrazíkem, ty mají pak největší cukernatost,“ popsal a přidal i několik tipů, které jsou s pálenkou spojené.

„Když je ovoce na stromech ještě malé, dělá se to, že se protáhne větev, třeba s malou hruškou či meruňkou do láhve, ta se k větvi přiváže a plod doroste a uzraje i s ovocem vevnitř. Láhev se pak zaleje příslušnou kořalkou. Taky se do hotové slivovice může přidat med, v zimě je to pak výborný lék. Kdo nemá rád med, tak má lék i bez medu,“ zakončil Meilich.