Občanskému sdružení pro pomoc potřebným nepronajala požadované pozemky pro stání aut.

Zamítnutí žádosti navíc doprovodila žalobou na vyklizení části parcely.

Strach z možné ubytovny v Rejskově ulici obchází městskou část pomalu dva roky.

Lidé se bojí, že v kombinaci s hernami a sběrnami nebude další nájemní bydlení pro lidi v nouzi dělat dobrotu.

Neuklidňuje je ani to, že sdružení chce oficiálně stavět sociální byty.

Nejistota panuje také nad lokalitou, kde se má stavět.

„Je to konečná Bartošovy a Rejskovy ulice. Když tam dají ubytovnu, vznikne nekontrolovatelné ghetto. Jde o místo nevhodné pro jakoukoli ubytovnu nebo bydlení pro víc než jednu rodinu," komentovala záměr Dana Hýblová ze Starých Hodolan.

Stejný názor má i přes sto dalších lidí podepsaných zhruba před rokem a půl pod peticí proti stavbě.

Podezření kvůli špatné komunikaci

Nyní se k nim připojili i radní. A to kvůli nedostatečnému jednání představitelů sdružení s městem a sílícímu hlasu obyvatel, že novostavba přinese jen potíže.

„Sdružení špatně komunikuje s městem, což vytvářelo podezření, že vznikne něco, o co město nestojí," sdělila postoj členů rady mluvčí radnice Radka Štědrá.

Výsledkem je pondělní nesouhlas s pronájmem tří set padesáti metrů čtverečních pozemku města Olomouce Občanskému sdružení pro pomoc potřebným.

Padlo také rozhodnutí o žalobě. Město chce, aby z parcely zmizelo vše, co na ni nepatří.

Žadatel už měl loni uloženo odstranit zbytky oplocení, které vybudoval.

„Radní schválili podání žaloby na vyklizení části městského pozemku. Vedly ji k tomu obavy, na které poukazovala dlouhodobě komise městské části i obyvatelé Hodolan. Tedy že by v místě, které rada považuje za nevhodné, mohla vzniknout ubytovna a přitáhla by do této lokality lidi sociálně slabé," uvedla Radka Štědrá.

Občanské sdružení tak nemůže počítat s celkem tři sta padesáti metry čtverečních městských pozemků sousedících s nemovitostmi sdružení, kde zamýšlelo zřídit parkování pro auta.

Smrtelná trojkombinace

V listopadu se sousedé sešli v hospodě U Jelena, aby nad žádostí o pronájem diskutovali. Přišla jich více než stovka.

Shodli se, že život v této části města přestává být příjemný.

„Katastrofa. V jiných zemích existují omezení hazardu a ubytoven, sběren. Žil jsem čtyřiadvacet let v Mnichově. Tam mají jedinou sběrna kovu v celém městě. Ubytovny ale nejsou problém. Problémem je koncentrace ubytovna, sběrna, herna. Tahle trojkombinace je smrtelná pro jakoukoli kulturu v celé části," shrnul výhrady předseda komise městské části Svatopluk Losert. Rozhodnutí rady tedy uvítal.

Stejně tak verdikt města potěšil členy občanského sdružení Hodolany. Jsou tím spíše odhodlaní pokračovat ve snaze získat do pronájmu stejný pozemek, o který usilovalo sdružení plánující stavbu.

„Lidé z okolí zamýšlené ubytovny by rádi měli plochu pro oddech a nechtějí riskovat, že se na ni rozšíří okolní zástavba," vysvětlila důvody Ludmila Navrátilová z hodolanského sdružení, které má pronájem zaštiťovat.

Stačí herny a ubytovny, co tady máme

Pokud plánované bydlení vyroste, dotkne se to podle lidí z Hodolan i celého města.

„Stačí, co tady je. Nechápu, že chtějí stavět v takové části. Kolik je v Hodolanech heren a ubytoven a stavět tu další… Jsme z toho nešťastní," odmítá projekt Dana Hýblová.

Nelíbí se jí ani, že s pronájmem by zdejší mateřská školka přišla o možnost si tu hrát. Připojila také výtku k cenám nájmů pro lidi v nouzi.

„Chápu, že kdo si nepomůže sám, musí se na někoho obrátit. Ale neměl by to být soukromník. Protože bez toho, aby na tom vydělal, to nikdo dělat nebude. Chtějí na tom zbohatnout. Měl by jim to stát umožnit?" ptala se obyvatelka.

Zákon o sociálním bydlení, který by řešil například i poplatky za bydlení na ubytovnách, má podle vlády začít platit do konce roku 2016.

Zástupci Občanského sdružení pro pomoc potřebným se přes opakované žádosti k záměru stavby v Rejskově ulici nevyjádřili.

Rekonstrukci domu nepovolili, pak vyhořel

Prvotní podobu rekonstrukce a přístavby rodinného domu se sociálními byty předloni magistrát nepovolil, nehodila se do charakteru území a byla v rozporu s územním plánem.

Mezitím dům vyhořel.

Po požáru sdružení záměr rozšířilo i na opravu poškozeného domu. Dodnes je na místě zbořeniště.